Po Praze jezdí na kole 250 tisíc lidí. Stěžují si na špatné podmínky.

PRAHA – Každý pátý obyvatel metropole používá k dopravě po Praze alespoň jednou za měsíc jízdní kolo. Na bicyklu tak jezdí asi 250 tisíc lidí. Překvapivě vysoké číslo odhalil čerstvý průzkum dopravního chování Pražanů agentury GfK zpracovaný na objednávku magistrátu. Příznivci zdravé, levné a rychlé dopravy si ale také hodně stěžují. Nejvíce jim vadí nebezpečný a příliš hustý provoz. Druhou největší překážkou většího rozvoje cyklistické dopravy je nedostatečná síť komunikací vhodných pro cyklisty a nemožnost bezpečně uložit kolo v cíli cesty. Výzkumu se účastnilo 988 Pražanů ve věku od 15 do 69 let.

„Výsledek průzkumu ukazuje poměrně rychlý nárůst počtu lidí, kteří užívají jízdní kolo pravidelně k dopravě po městě. V letním období vykonají Pražané na kole 2,6% všech svých cest,“ komentuje výsledky průzkumu Pavel Rusý z agentury GfK, která zpracovala nový výzkum na objednávku Technické správy komunikací a pražského magistrátu.

Jen každý desátý Pražan, který jezdí nebo by chtěl jezdit po městě na kole, si myslí, že magistrát udělal v posledních pěti letech dost pro rozvoj cyklistické dopravy. Podle Michala Křivohlávka tak nový průzkum potvrzuje výhrady, které vznáší iniciativa Auto*Mat.

„Pražanům nejvíce vadí, že magistrát nijak neomezuje automobilový provoz v centru města, ulice jsou nebezpečné a cyklisté se musí proplétat mezi kolonami aut. Metropole také nemá ucelený systém cyklistických tras a stezek, ani o jeho vytvoření výrazně neusiluje. Výstavba stezek na okraji města sice vypadá hezky ve statistikách, ale pro každodenní cesty do práce, do školy, na nákupy a za zábavou má malý význam,“ řekl mluvčí Auto*Matu Křivohlávek.

Podle agentury GfK by dalších 18% Pražanů, tedy asi 162 tisíc lidí, rádo jezdilo po městě na kole, kdyby k tomu byly vhodné podmínky. Celkem by tak kolo mohl jako dopravní prostředek pro některé ze svých cest používat téměř každý druhý obyvatel metropole.

Tři čtvrtiny osob, které použily bicykl pro dopravu po Praze alespoň jednou ročně, si stěžují na to, že v cíli svých cest nemají kolo kde bezpečně odložit. Ve městě je nedostatek cyklistických stojanů, zaměstnavatelé ani školy s ukládáním kol ve svých budovách většinou vůbec nepočítají. Lidé se proto bojí krádeže a na kole raději nejedou.

Nejfrekventovanějším způsobem dopravy po Praze nadále zůstává veřejná hromadná doprava. Průzkum přitom dokazuje, že nárůst počtu lidí na kolech nevede k úbytku cestujících v metru, tramvajích a autobusech. Naopak – s nárůstem využití cyklistické dopravy mírně roste využití veřejné dopravy, zatímco výrazněji klesá využití auta pro dopravu po Praze.

„Pokud bude v ulicích více kol, povede to k celkovému zklidnění automobilového provozu. To druhotně přiláká další lidi k využívání cyklistické dopravy. Zrychlí se také tramvaje a autobusy. Lidem se pak vyplatí vystoupit z auta a jet na kole, použít veřejnou dopravu nebo jít pěšky. Pomůže to ale i uživatelům aut, neboť Praha bude výrazně průjezdnější. Je tedy i v zájmu motoristů zlepšovat podmínky pro cyklistickou dopravu v Praze, “ říká Pavel Rusý z agentury GfK.

Lidé by uvítali možnost kombinace cestování na kole a veřejnou dopravou. To je dnes možné pouze v metru, v jehož vagonech je povoleno převážet kola, a ve vlacích Pražské integrované dopravy. Velkým nedostatkem ale je, že u stanic metra ani u nádraží není kola kde bezpečně uzamknout, což značně komplikuje přesedání z kola na metro či na vlaky a naopak. Tato kombinace různých druhů dopravy je přitom běžná v řadě metropolí západní Evropy.

„Rozvoj šetrných forem dopravy stále není politickou prioritou. V Praze zatím vítězí lobby velkých stavebních firem, ožívají betonářské projekty ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, zatímco moderní a mnohem levnější alternativy se prodírají k realizaci velmi pomalu a obtížně,“ uzavírá komentář iniciativy Auto*Mat k dopravnímu výzkumu Michal Křivohlávek.

Poznámky:

(1) Devět zajímavostí z dopravního výzkumu GfK

1. Alespoň jednou za měsíc jezdí po Praze na kole 250 tisíc lidí, každý pátý Pražan
2. Průměrně najede cyklista po městě 345 kilometrů ročně
3. Počet kol v Praze stoupl od roku 2002 o téměř 7%
4. Lidé nejraději jezdí po samostatných cyklostezkách
5. Jen 10% osob, které jezdí nebo by chtěly jezdit na kole po Praze, si myslí, že magistrát dělá pro cyklistickou dopravu dost
6. Polovina cyklistů si stěžuje na bezpečnost dopravy – z osob, které by na kole jezdit chtěly, považuje bezpečnost za zásadní překážku 61% osob
7. Třetina cyklistů považuje nedostatečnou síť cyklistických komunikací za zásadní překážku častějšího využití kola
8. Tři čtvrtiny osob, které jezdí na kole po Praze, nemají kde v cíli cesty uložit kolo
9. Po zmírnění překážek by lidé, kteří by chtěli jezdit po Praze na kole, jezdili dokonce častěji, než lidé, kteří již na kole jezdí za stávajících podmínek

(2) Devět kroků ke zvýšení cyklistické dopravy z pohledu cyklistů

1. Zvýšení bezpečnosti cyklistů (54%)
2. Budování ucelené sítě komunikací pro cyklisty (53%)
3. Přeprava kol v MHD kdykoliv zdarma (48%)
4. Vybudování sítě úschoven kol (39%)
5. Zlepšení podmínek u zaměstnavatelů a škol (39%)
6. Úpravy v zákoně posilující práva cyklistů (37%)
7. Bezplatná přeprava kol v MHD do kopce (31%)
8. Vybudování sítě půjčoven kol (29%)
9. Větší propagace cyklistické dopravy (15%)

Údaj o počtu procent udává, jaký počet respondentů by při realizaci daného opatření jezdil na kole po Praze o hodně více.

(3) Zásadní překážky pro častější využití kola z pohledu cyklistů

1. Bezpečnost (47%)
2. Síť komunikací pro cyklisty (32%)
3. Uložení kol v cílových místech (27%)
4. Pražské ovzduší (17%)
5. Hygiena a převlékání (17%)
6. Uložení kol doma (13%)
7. Značení cest pro cyklisty (10%)
8. Vnímání jinými lidmi (6%)

Údaj o počtu procent udává, jaký počet respondentů danou překážku označil za zásadní.

(4) Některé údaje z dopravního výzkumu GfK

 V Praze je 244 tisíc cyklistů, z toho 131 tisíc pravidelných (jezdí alespoň jednou týdně) a 113 tisíc příležitostných (jezdí alespoň jednou za měsíc). Potenciálních cyklistů, tj. těch, kteří by po Praze jezdili na kole po zmírnění překážek, je 162 tisíc.

 74% osob, které jezdí po Praze na kole, nemá v cíli své cesty možnost bezpečně uložit jízdní kolo. Nejvíce negativně vnímají tuto situaci mladí cyklisté.

 Ve srovnání s rokem 2002 došlo k výraznému nárůstu ujetých kilometrů o 50%. Průměrný počet ujetých kilometrů na cyklistu a rok je 345, přičemž v počtu ujetých kilometrů za rok není velký rozdíl mezi věkovými skupinami cyklistů.

 Tři čtvrtiny Pražanů mají povědomí o existenci cyklotras (v roce 2002 to byly jen 2/3).

 Nejfrekventovanějším způsobem dopravy po Praze je veřejná doprava (průměrný obyvatel ji využije v 18 ze 30 dnů), dále individuální automobilová doprava (využije jí v 10 ze 30 dnů).

 Nejvyšší objem přepravy obstará individuální automobilová doprava (v letním období 54%, v zimním 52%), druhý nejvyšší objem obstará hromadná doprava (v létě 43%, v zimě 47%).

 V letním období je podíl dopravy na kole 2,6%. V zimním období je to 0,4% (přibývá lidí v autech a prostředcích veřejné dopravy).

 Po výrazném zmírnění překážek by 80% cyklistů a 65% osob, které na kole dnes nejezdí kvůli špatným podmínkám pro cyklodopravu, začalo používat kolo k dopravě po Praze častěji.

 Kombinace MHD a kola je omezená. Zmírněním překážek pro cyklistickou dopravu by více než polovina cyklistů a potenciálních cyklistů využívala tuto možnost při více než čtvrtině cest.

 Vytváření podmínek pro cyklodopravu zaměstnavateli a školami označují lidé častěji záporně. Pouze každý sedmý hodnotí podmínky pro uložení kola a převlečení velmi kladně.

 Velmi málo lidí hodnotí faktory pro cyklodopravu jako velmi kladné. Nejhůře lidí hodnotí hustotu cyklotras – negativně ji vnímá 85% cyklistů a potenciálních cyklistů.

 Za optimální řešení považují lidé samostatnou cyklostezku. Velmi vysokou podporu má singletrack. Cyklisté hodnotí pozitivně také chráněný pruh pro cyklisty, preferují jej dokonce i před společnou stezkou pro chodce a cyklisty.

 Za nejméně přijatelnou považují lidé nechráněnou cyklotrasu (i když jako zcela nepoužitelnou ji vnímá pouze 10% cyklistů). Pro potenciální cyklisty je problematický i chráněný pruh.

 Za nejnebezpečnější situaci považují cyklisté předjíždění nákladním automobilem, dále jízdu po vícepruhové komunikaci a odbočování v běžném provozu.

 Nejvýznamnější rozdíly v politických preferencích mezi cyklisty a necyklisty jsou u Strany zelených a ODS. Nejvyšší podíl cyklistů je mezi voliči Strany Zelených.

(5) Podrobná prezentace výsledků průzkumu GfK je dostupná zde:
https://auto-mat.cz/wp-content/files/cyklisticka_doprava_v_Praze_listopad08.pdf

(6) Sedm doporučení iniciativy Auto*Mat pro další rozvoj cyklistické dopravy vyplývající z interpretace výzkumu GfK

1. Celkové zklidnění dopravy v Praze, zvýšení bezpečnosti.

2. Budování sítě bezpečných koridorů propojujících jednotlivé části Prahy, zejména zastavěné a rekreační oblasti Prahy.

3. Povinnost budování úložišť kol v nových obytných, kancelářských a obchodních centrech a úřadech i jako alternativy k parkovacím místům.

4. Vytváření územních rezerv v územním plánu pro budování cyklistické infrastruktury v dosud nestabilizovaných a neurbanizovaných částech Prahy

5. Zvýšit ochranu přirozených rekreačních oblastí v Praze.

6. Vybudování dostatečně husté sítě půjčoven kol a úložišť kol v uzlových místech veřejné dopravy.

7. Osvěta ve směru k motoristům, zdůrazňující výhody pro řidiče motorových vozidel plynoucí z posilování cyklistické dopravy v Praze (lepší průjezd městem).