English
Co přinese tunel Blanka? Praze 6 a 7 jen hustý provoz, ošklivé ulice a horší parkování
14. 01. 2010, Auto*Mat
PRAHA – Zklidnění dopravy, živé ulice, nové parky a lepší parkování. Takové výhody slibuje magistrát Pražanům po zprovoznění tunelového komplexu Blanka. Zapomíná ale říci, že jak pro koho. Zatímco pro centrum může znamenat Blanka určité zlepšení, obyvatelé šesté a sedmé městské části budou naplno zasaženi převedením dopravy do blízkosti svých domovů. V ulicích přibude aut, hluku a emisí, parkování se ztíží, vzniknou bariéry pro chodce. Některé ulice se změní přímo v dálniční přivaděče. Lidé se o tom mohli přesvědčit i na včerejší veřejné debatě v Kulturním centru Vltavská.
Debatu, které se zúčastnila asi stovka lidí, organizovala radnice Prahy 7. Občané ale nemohli promluvit, své dotazy mohli vznášet jen písemně. „Nevhodný formát akce znemožnil diskusi a zapříčinil rozpad debaty do desítek dílčích otázek,“ kritizuje Michal Křivohlávek z iniciativy Auto*Mat. „Na některé otázky radnice vůbec neodpověděla. Ptali jsme se například, k jakému poklesu počtu aut dojde v Korunovační ulici nebo jak bude řešeno Letenské náměstí,“ dodává.
Podle iniciativy Auto*Mat debata potvrdila, že obyvatele Prahy 7 projekt Blanky zajímá, přestože úřady přicházejí debatovat velmi pozdě. „Většina Pražanů z jiných městských částí bohužel důvěřuje líbivým heslům magistrátu napsaným na ohradě staveniště Blanky, jako třeba ‘blíž k přírodě’ nebo ‘více místa pro parky’. Kdo se však podívá do stavební dokumentace, bude vyděšen tím, jak nepříznivá budoucnost čeká Prahu 6 a 7,“ říká mluvčí Auto*Matu Křivohlávek.
Auto*Mat zpracoval v létě 2008 studii, která analyzuje dopad tunelu Blanka na kvalitu ulic Prahy 6 a 7 z pohledu chodců, cyklistů, hendikepovaných nebo třeba maminek s kočárky. Zjistilo se, že v drtivé většině ukazatelů přinese stavba oproti současnému stavu zhoršení. Auto*Mat doručil šokující zprávu magistrátu i postiženým městským částem a domáhal se úprav nejhorších míst. „Do dnešní doby se projekt bohužel prakticky nezměnil,“ konstatuje Michal Křivohlávek.
Podle ředitele stavební společnosti Satra Ludvíka Šajtara není cílem projektu zklidnit dopravu, ale zlepšit průjezdnost města pro auta včetně tranzitu. Projekt proto nepředpokládá úbytek aut na povrchu. Jedinou výjimkou je Veletržní ulice, kde bude ubrán jeden jízdní pruh. Jinde se silnice rozšiřují. Například na Letenské pláni u tramvajové zastávky Sparta budou lidé při cestě do parku místo současného jednoho jízdního pruhu překonávat pruhy tři. Ředitel Šajtar vysvětlil rozšiřování silnic nad tunelem demagogickým tvrzením: „Více jízdních pruhů znamená méně aut“.
Radní Prahy 7 pro dopravu Josef Neuberg přiznal, že obyvatelé nebudou mít užitek ani z osmi stovek nových parkovacích míst. „Budou sloužit především návštěvníkům odjinud,“ řekl Neuberg. „Počet stání pro rezidenty není dosud určen a s výrazným snižováním počtu parkovacích míst v ulicích nepočítáme,“ doplnil radní.
„Na samotné tunely navazují obrovské dálniční mimoúrovňové křižovatky na povrchu. Nejen že zaberou velkou rozlohu krásných rezidenčních čtvrtí, ale auta se jimi budou valit na povrch a do ulic. Samotné propočty magistrátních inženýrů dokládají, že poklidnému životu v Praze 6 a 7 bude do značné míry konec,“ říká Tereza Vohryzková z iniciativy Auto*Mat.
Poznámky:
1) Co Pražanům přinese dostavba tunelu Blanka?
1. zhoršení konkurenceschopnosti veřejné dopravy
2. zvyšování automobilové zátěže zejména v Praze 6, ale i na Letné
3. nevkusné a technokratické parkové plochy a veřejné prostory
4. pomalejší průjezd tramvají a autobusů MHD
5. vysoké intenzity automobilové dopravy v okolí mimoúrovňových křižovatek
6. snížení rychlosti tramvají v nových křižovatkách
7. nedostatek prostředků na rozvoj veřejné dopravy
8. nedostatek prostředků na zklidňování dopravy a snižování nehodovosti
9. vyšší tlak na nová parkovací místa a nové komunikace
2) Podrobná studie iniciativy Auto*Mat o dopadu tunelového komplexu Blanka na prostředí ulic v Praze 6 a 7 s dalšími informacemi je dostupná na webu:
http://www.auto-mat.cz/2008/06/2008062503/
3) Tisková zpráva Auto*Matu z června 2008 „Městský okruh zhyzdí tvář Prahy 6 a 7. Dálnice vytvoří bariéry pro pěší“:
http://www.auto-mat.cz/2008/06/2008062502/
4) Sliby magistrátu a realita – co skutečně způsobí tunel Blanka v Praze 6 a 7
Slib 1: 33% snížení dopravní zátěže v ulicích Korunovační a Veletržní
- snížení bude bez přijetí dalších opatření (mýtné apod.) pouze dočasné, v dlouhodobém horizontu by mohla doprava dosáhnout srovnatelných či vyšších hodnot oproti dnešku
- výraznější pokles zaznamená Veletržní, kde bude možné ubrat jeden jízdní pruh, vytvořit pruh pro cyklisty a podélná parkovací místa pro obsluhu přilehlých domů
- počet aut v Korunovační se nesníží. Ulice totiž vede příčným směrem vzhledem k tunelu, a pro řidiče tunel nepředstavuje objízdnou trasu. Korunovační ulice by mohla být zúžena již dnes.
- do kvality veřejného prostoru Letenské křižovatky bude pozitivní zásah minimální, ke zlepšení podmínek pro chodce či cyklisty téměř nedojde.
- v ulicích Prahy 6 bude automobilový provoz vzrůstat, protože území Bubenče a Dejvic bude nadále sloužit průjezdu dopravy jako nyní, ale nově k atraktivnímu tunelu
Slib 2: 800 nových parkovacích míst v Praze 7
- nikdo zatím neupřesnil, v jakém režimu budou tato stání, především ve vztahu k zónám placeného stání. Budou určena návštěvníkům, rezidentům nebo stadionu Sparta? Není vůbec jisté, zda bude cena za parkování nižší či vyšší než na povrchu.
- neexistuje koncepce parkování v Praze 7. Aby obyvatelé pocítili pozitivní změnu, muselo by být několik stovek míst přesunuto z povrchu pod zem. Jinak půjde jen o navýšení počtu stání, které nijak neřeší současnou katastrofální situaci v obytné zástavbě.
- snaha maximalizovat počet stání na povrchu ohrožuje chodce (auta stojí i na chodnících), znesnadňuje průjezd cyklistům, vytváří nebezpečné situace (stání před přechody a v křižovatkách). Tyto nešvary se např. v ulici Kostelní a Nad Štolou nezlepší ani po dostavbě Blanky, jelikož jde o oblíbenou radiální „zkratku“ mezi centrem a severozápadem Prahy.
Slib 3: nový park s vyhlídkou v okolí Myslbekovy ulice a Prašného mostu; obnova potoka Brusnice s nově vybudovaným jezírkem; parkové úpravy v okolí Malovanky a Špejcharu
- návrhy nových veřejných prostorů nejsou příliš zdařilé: jedná se o kombinaci nevkusného a technokratického řešení, což je způsobeno především tím, že tyto plochy a objekty spíše zakrývají nové dopravní stavby a jejich zpracování prováděli jen inženýři
- kvalitní prostory by bylo možné vytvořit pouze tehdy, kdyby je zpracovávali architekti a urbanisté (především krajinářští a parkoví, ve spolupráci s inženýry)
- značné množství vzrostlé zeleně bylo vymýceno, v celkové bilanci dochází k poklesu. Tvrzení, že se zanedbané plochy proměňují v kvalitnější prostory díky tunelu Blanka, je přitom zavádějící. Právě tato stavba měla na zanedbanost míst zásadní vliv: rozvoj dotčených ploch byl kvůli přípravě Blanky po mnoho let zmrazen a území „chátralo“.
- nové parky přiléhají k dálničním stavbám a plní spíše funkci „izolační zeleně“, kterou známe z okolí dálnic. Parky v sousedství mimoúrovňových křižovatek na Prašném mostě a Malovance pouze zakrývají nevhodné dopravní stavby ve městě.
Slib 4: úprava okolí stanice metra Hradčanská a okraje Letenské pláně
- v okolí stanice metra Hradčanská sice dojde ke zlepšení podmínek, ale zdaleka ne takovému, jak by si toto místo zasluhovalo
- na okraji Letenské pláně dojde k výstavbě nové mimoúrovňové křižovatky a podzemních garáží, a to namísto sportoviště a volné plochy. Bariéry dálničních ramp a valů u garáží nelze vnímat jako zkvalitnění veřejného prostoru.
Slib 5: nové podchody s nákupními galeriemi mezi stanicí Hradčanská a Nádražím Dejvice
- podchody jsou již ze své podstaty pro pěší nepřívětivou bariérou v pohybu. Pokud dochází k rekonstrukci vestibulu metra, není to nic nového, pokud by však mělo dojít k přesunutí života města (obchodů, kaváren, služeb) pod zem, jde o negativní nežádoucí jev.
- slibovat obyvatelům atraktivní historické zástavby zlepšení pomocí „podchodů s nákupními galeriemi“ je známkou nepochopení hodnoty místa. Bydlení v lokalitě Hradčanské a Dejvic je velmi drahé díky jedinečnému prostředí, které tunel Blanka nezlepšuje ani nechrání.
Slib 6: rekonstrukce ulic Milady Horákové a Hradčanské a zřízení nových zastávek MHD
- dochází ke zkapacitnění původní komunikace: v místech zastávek u Sparty, kde dříve fungoval jeden jízdní pruh v každém směru, bude nově rozlehlá světelná křižovatka se třemi pruhy v každém směru, docházkové vzdálenosti k zastávkám tramvají se prodlouží
Slib 7: 5 až 6 km nových cyklotras a cyklostezek v Praze 6 a 7
- s ohledem na dodatečné doplňování do projektu je to významný posun oproti původnímu stavu, kdy se s cyklisty nepočítalo vůbec, což však neznamená, že by tato cyklistická infrastruktura byla dostačující ve srovnání s mnoha soudobými řešeními vyspělých měst.
- cyklistické pruhy byly do projektu doplněny na poslední chvíli a neodpovídají evropským standardům. Na povrchu budou pouze namalované cyklistické pruhy, což neodpovídá míře zatížení ulice auty. Průjezd křižovatkami není pro cyklisty odpovědně vyřešen.
Slib 8: rychlejší a plynulejší průjezd Prahou
- zlepšení průjezdu Prahou pouze pro auta. Podmínky veřejné a bezmotorové dopravy se naopak zhoršují. Pro mnoho cest bude výhodnější používat automobil namísto MHD.
- rychlejší a plynulejší průjezd bude možný pouze na Městském okruhu samotném, na navazující povrchové uliční síti bude naopak stejná nebo horší situace než dnes. Celková jízdní doba tak sice bude kratší, ale v ulicích města nebude jízda plynulá a negativní jevy kongescí se přenesou na ostatní druhy dopravy, včetně zhoršení životního prostředí.
- dochází k nevhodnému zavlečení tranzitní dopravy do centra města: rychlejší a plynulejší průjezd centrem Prahy je v přímém rozporu s tím, že centrum města by mělo být zklidňováno a chráněno před negativními vlivy automobilové dopravy.
- Rychlejší průjezd Dejvicemi a Letnou je hrozba, nikoliv přínos. Vzroste počet tranzitní i místní dopravy, lidé budou dávat přednost autům před přeplněnou veřejnou dopravou.
Slib 9: řidičům úsporu spotřeby paliva až 10% – právě tolik se dá ušetřit při plynulé jízdě
- ano, ale pouze za předpokladu, že hodnotíme pouze např. konkrétní průjezd na trase Městského okruhu. Výsledné působení stavby a její dopady na fungování města jsou však mnohem složitější než z kontextu vytržené dílčí konstatování.
Slib 10: menší nehodovost
- zásadní vliv na menší nehodovost mají především úpravy pro zklidňování dopravy a humanizace veřejného prostoru, tedy zásahy, na které se právě kvůli stavbě Městského okruhu nedostávají peníze. Naopak většina doprovodných zásahů Městského okruhu do povrchové uliční sítě ke zklidňování dopravy příliš nevede: je buď konzervován stávající stav, anebo dochází ke zkapacitňování a rozšiřování komunikací a bariér pro pěší.
Rubrika: Novinky, Tiskové zprávy | Štítky: doprava a peníze, kvalitní veřejné prostory, městský okruh, zklidnění dopravy | 7 komentářů »
Leden 14th, 2010 v 21:44
Jsem obyvatel Prahy 6, situaci sleduju a připadám si bezmocná, chce se mi z toho brečet. Film jsem viděla a měli by ho vidět všichni a zamyslet se. Automatu moc fandím a cyklojízdám taky. Nedisponuju žádnými finančními prostředky, jsem student a baví mě to, co dělám, ale rozhodla jsem se více zapojit, přestože to sežere nechutně moc času. Ale doufám, že to nebude ztacené a marné a podaří se podmínky zlepšit. Vidím, jak to v jinych zemích líp funguje a u nás to vláda dost nechápe nebo nechce, páč je uplacená. Sním o tom, že budu moct po praze jezdit na kole… Zatím se bojím o holý život. Už mě jednou auto srazilo a nikomu to nepřeju…
Leden 18th, 2010 v 12:52
Jsem obyvatel Prahy 6 a pripadam si bezmocne, jak chcete aby mi pod okny stale jezdily kolony aut misto toho, aby se presunuly do tunelu. Jinak Automatu docela fandim, cyklistice jeste vic … a zdravemu rozumu uplne nejvice.
Leden 18th, 2010 v 14:20
Auto*Mat rozhodně chce, aby město preferovalo jiné typy dopravy než automobilovou a soustavně za tím účelem navrhujeme nejrůznější opatření. Zde ale argumentujeme, že ačkoliv se to tak původně prezentovalo, tunel Blanka, uvažován se všemi jeho souvislostmi, nepřinese ve výsledku snížení počtu aut na povrchu, nebo jen velmi lokálně za současného zvýšení jinde. Z článku plyne, že už to netvrdí ani sami projektanti…
Viz citace: ,,Podle ředitele stavební společnosti Satra Ludvíka Šajtara není cílem projektu zklidnit dopravu, ale zlepšit průjezdnost města pro auta včetně tranzitu. Projekt proto nepředpokládá úbytek aut na povrchu. Jedinou výjimkou je Veletržní ulice, kde bude ubrán jeden jízdní pruh. Jinde se silnice rozšiřují.“
Podobně pro projektu tunelu pod Muzeem na magistrále. Tam se dělalo posouzení vlivu na životní prostředí a k němu musel předkladatel (Praha) doložit prognózy intenzit dopravy. Z nich plyne, že ani po dostavbě se neplánuje, že by po magistrále jezdilo méně aut.
A tak dále a tak dále. Za krásnými sliby se ty stavby staví pro lepší průjezdnost automobilů.
Leden 19th, 2010 v 18:54
Šmarjápano, každý rozumný město má vnitřní a vnejší okruh. Vám přijde normální, aby tranzit např. v úseku Plzeň – Hradec Králové jezdil Chotkovými Sady, nebo Resslovkou? Tranzitující auta patří na okruhy a městský okruh patří pod zem. Nebo snad mají lidi, kteří jedou přes Prahu přesednout na jejím konci na MHD a auto tam teleportovat? O zklidňování dopravy v centru je možné smysluplně mluvit teprve po dobudování obou okruhů. Do tý doby je to házení hrachu na zeď, protože ta auta prostě někudy projet musí.
Leden 20th, 2010 v 17:35
Vnější okruh měl stát samozřejmě už dávno, s tím souhlasím – ale nezbytnost „vnitřního okruhu“ mi osobně už vůbec tak jasná není. Je pravda, že se vyskytuje i v jiných městech, otázka podle mě ale je (kromě jejich velikosti), nejde-li spíš o pozůstatky dob minulých – kolik z nich by něco takového stavělo ještě dnes?
Leden 21st, 2010 v 14:07
„Vám přijde normální, aby tranzit např. v úseku Plzeň – Hradec Králové jezdil Chotkovými Sady, nebo Resslovkou?“
Tranzit v úseku Plzeň – HK má jezdit po Jižní spojce ne kolem Pražského hradu. Jeden z hlavních problému vnitřního, městkého okruhu (MO) je že bude nahrazovat chybějící vnější okruh o jehož potřebnosti nikdo nepochybuje.
V této debatě jde ale o něco jiného. Město tvrdí, že MO je třeba pro snížení zátěže na magistrále. Zároveň v jiné stavbě počítá se zachováním stávajího provozu na magistrále. Odpor vůči MO by byl menší, kdyby existoval závazný plán snížit zatížení centra o kapacitu odpovídající MO např. semaforem na Nuselském mostě nebo jiném vhodném místě.
Současná politika města spočívá v rozšiřování kapacity silnic bez omezení v centru a snižování rozpočtu na MHD. Jediný možný výsledek je další nárůst počtu aut, který výrazně převýší možné úspory emisí plynulejší jízdou tranzitu v tunelu.
Leden 21st, 2010 v 14:13
Jaké to má důsledky si můžete přečíst zde:
http://zpravy.idnes.cz/praha-planuje-dalsi-tunely-pro-auta-povedou-pod-dejvicemi-ci-libni-1cq-/praha.asp?c=A100120_121943_praha_itu
„…Magistrát se ale obává, že bez obchvatu by se situace na Vítězném náměstí po dokončení tunelu Blanka a dostavbě okruhu přes Suchdol ještě zhoršila…“
Je to nekonečný příběh. Více tunelů, více aut -> potřeba více tunelů. A ten příběh je o tzv. sálámové metodě, kdy se důsledky staveb odhalují veřejnosti postupně. Kdyby se totiž náklady vyčíslily rovnou a prezentoval se výsledný stav, bylo by to většinu veřejnosti nepřijatelné.