, , , , ,
21. Leden. 2010

Počet obětí dopravních nehod v Praze klesá pomaleji než ve zbytku republiky. Zraněných chodců přibývá

PRAHA – V České republice dlouhodobě ubývá obětí dopravních nehod mezi chodci a cyklisty. Stejně je tomu i v Praze. Ta však za celorepublikovým trendem zaostává. Jak ukazují nejnovější policejní statistiky (1), (2), (3), počet těžce zraněných chodců a cyklistů klesá pomaleji než v ostatních krajích. Lehce zraněných chodců je dokonce o deset procent více a dramaticky přibylo obětí mezi dětmi. Srovnání patnácti zemí EU ostudný stav potvrzuje – ČR je třetí nejhorší (4), (5). Ve čtvrtek Prahou pojede pietní cyklojízda k připomenutí obětí dopravních nehod a také Jana Bouchala, propagátora městské cyklistiky, který před čtyřmi lety zahynul poté, kdy jej na kole srazilo auto.

„Statistiky ukazují, že Česká republika stále patří k zemím, kde se slabší účastníci silničního provozu musejí bát o svůj život a zdraví. Může za to zejména agresivní způsob řízení automobilů. To souvisí zřejmě s nedostatečnou osvětou a vzděláváním řidičů a možná i příliš mírnými postihy za porušování předpisů,“ domnívá se Tereza Vohryzková z iniciativy Auto*Mat.

Česká republika zaznamenala loni po několika letech výrazný pokles počtu usmrcených (o 26 %) a těžce zraněných chodců (o 11 %). K hodnotám běžných v zemích západní Evropy mají ale tyto výsledky velmi daleko. Česká republika byla v roce 2008 třetí nejhorší zemí z vybraných patnácti, kde se provádí srovnávání. Horší bylo pouze Maďarsko a Polsko. V celoevropském srovnávání vede Nizozemí, kde připadá na milion obyvatel průměrně 3,4 usmrcených chodců za rok.

V Praze poklesl počet chodců usmrcených při dopravních nehodách (o 35 %), těžce zraněných ale ubylo méně než v ostatních krajích (o 7 %), (6). Lehkých zranění chodců dokonce o deset procent přibylo. Počet dopravních nehod chodců se závažnými následky klesá v Praze o třetinu pomaleji než v celé České republice. Počet těžce zraněných dětí v Praze se v minulém roce opět zvýšil. Dlouhodobě tento počet neklesá, od roku 2006 kolísá kolem patnácti.

„Omezením rychlosti a zaváděním světelných signalizací lze snižovat následky dopravních nehod, avšak bez výrazného vlivu na jejich počet. Ke snížení počtu nehod s lehčími následky je zapotřebí především zřizovat rezidenční oblasti, kde by auta jezdila pomaleji a prostředí více respektovalo chodce a cyklisty,“ říká Vratislav Filler z Auto*Matu. „Desetiprocentní nárůst počtu zraněných chodců ukazuje, že prostředí pražských ulic se stává pro lidi stále méně přívětivé,“ dodává.

Přístup vedení města dobře ilustruje křižovatka Nábřeží kapitána Jaroše s ulicí Dukelských hrdinů, kde došlo před čtyřmi lety ke smrtelné nehodě tehdejší tváře iniciativy Auto*Mat Jana Bouchala. Přestože křižovatka patří mezi nejnebezpečnější v Praze, dodnes není adekvátně upravena (7). Laxnost úřadů, policie a politiků pak potvrzují děsivá čísla.

Podle Terezy Vohryzkové z iniciativy Auto*Mat je problematický také způsob, jakým se v Česku sestavují samotné statistiky. „V řadě zemí Evropy se za směrodatný údaj považuje nikoliv počet usmrcených, ale vážně zraněných účastníků silničního provozu. Toto číslo je mnohem přesnější, protože řada lidí může na následky dopravní nehody zemřít až po několika dnech, a v policejní statistice se pak neobjeví,“ vysvětluje Vohryzková.

To je také případ Jana Bouchala, jehož před čtyřmi lety při cestě na kole z práce domů srazil automobil. Bouchal po týdnu v nemocnici na vážná zranění zemřel. V policejní statistice je však zanesen ‚pouze‘ jako ‚zraněný cyklista’. Pro chodce uvádí statistika v loňském roce 11 dopravních nehod typu „srážka s chodcem“ končících úmrtím a 120 končící těžkým zraněním. Kolik z těchto lidí svým zraněním podlehlo, nelze zjistit.

Přílohy (viz též dokumenty ke stažení na konci stránky):

1) Přehled o počtu zraněných cyklistů a chodců v Praze za roky 2004 – 2009

Zranění cyklistů (celkem/dětí)

ROK Usmrceno Těžce zraněno Lehce zraněno
2004 0/0 17/0 98/15
2005 3/0 11/2 92/11
2006 0/0 12/1 64/8
2007 0/0 17/1 70/2
2008 0/0 15/3 54/3
2009 0/0 8/0 40/7


Zranění chodců (celkem/dětí)

ROK Usmrceno Těžce zraněno Lehce zraněno
2004 26/0 215/20 607/107
2005 35/1 183/15 537/87
2006 25/2 152/11 489/64
2007 17/0 162/21 451/62
2008 20/0 160/11 461/72
2009 13/1 149/15 507/55

Zdroj statistiky: Tiskové oddělení pražské policie, 15. 1. 2008, 15. 1. 2009, odbor dopravy MHMP.

2) Následky dopravních nehod v Praze

CHODCI – DĚTI: Od roku 2004 do roku 2006 výrazně klesal počet smrtelně a těžce zraněných dětských chodců. V roce 2007 se tento pokles prakticky zastavil, hodnoty v posledních letech kolísají kolem patnácti. V roce 2009 přitom došlo oproti minulému roku k alarmujícímu nárůstu přibližně o 45 % a po dvou letech také k tragickému usmrcení dítěte.


Graf následků nehod s chodci -- dospělí

CHODCI – DOSPĚLÍ: Trend snižování počtu smrtelně a těžce zraněných dospělých chodců z let 2004 až 2006 v dalších letech výrazně zpomalil. Od roku 2006 se počet každoročně snižuje v průměru asi o 2 %. V roce 2009 se počet těžce nebo smrtelně zraněných chodců snížil o 10 %. Od roku 2007 ale trvale narůstá počet chodců při nehodách lehce zraněných. Počet celkově zraněných se tak oproti loňskému roku zvýšil o 4 %.


Následky nehod s chodci -- děti

CYKLISTÉ: Počet zraněných cyklistů v Praze se trvale snižuje, a to i přes nárůst intenzity využívání jízdního kola v řádu desítek procent ročně. V loňském roce bylo na území Prahy těžce zraněno 8 cyklistů. Stagnuje počet zraněných dětských cyklistů (v roce 2009 – 7 cyklistů).


Graf následků nehod s cyklisty

3) Počet usmrcených chodců 2000 – 2008

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
315 282 269 256 243 244 173 198 210 151


Graf srovnávající počet usmrcených chodců v ČR

Zdroj: BESIP a PČR

4) V celé západní Evropě počet smrtelně a těžce zraněných chodců

dlouhodobě klesá. Mezinárodní statistiky ukazují, že Česká republika patří již mnoho let, pokud jde o dopravní nehodovost, k nejhorším státům v EU. Pokud jde o počet usmrcených chodců, byla Česká republika v roce 2008 mezi zeměmi EU třetí od konce – před Maďarskem a Polskem a na úrovni Řecka. Zlepšení z roku 2009 může Českou republiku posunout zhruba do dvou třetin tabulky (před Řecko, Portugalsko a Slovinsko).


Graf srovnávající počet usmrcených chodců v zemích Evropy

Zdroj statistiky: Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality, sekropk@mvcr.cz, 9. 8. 2006

Zdrojová data: ITRAD OECD

6) Srovnání následků dopravních nehod v rámci České republiky

V roce 2009 v ČR výrazně poklesla úmrtnosti chodců (o 26 %), o 14 % poklesl počet chodců usmrcených nebo těžce zraněných. Praha v tomto trendu poněkud zaostává s poklesem oproti roku 2008 pouze o 10 %.

Následky dopravních nehod v ČR a v Praze

U

Chodci – ČR 2008 2009 Změna
Usmrcení 203 151 -26%
Těžce zranění 802 710 -11%
Lehce zranění 2979 2870 -4%
Usmrcení+těžce zranění (index KS) 1005 861 -14%
Celkem 3984 3731 -6%
Chodci – Praha 2008 2009 Změna
Usmrcení 20 13 -35%
Těžce zranění 160 149 -7%
Lehce zranění 461 507 +10%
Usmrcení + těžce zranění (index KS) 180 162 -10%
Celkem 641 669 +4%

7) Křižovatka na Nábřeží kapitána Jaroše

je ukázkovým příkladem bariéry pro pěší. Ačkoli je klíčovou spojnicí mezi dvěmi sousedními částmi města, svým odpudivým charakterem odrazuje od potenciálně velmi atraktivní procházky po nábřeží Vltavy. Cesta ze Strossmayerova náměstí na Náměstí Republiky trvá pěšky kolem patnácti minut. Křižovatku na nábřeží však chodec přechází natřikrát a pokaždé čeká znovu na zelenou. Přejití může trvat i déle než tři minuty. Po celou dobu stojí chodec na úzkém ostrůvku mezi pěti automobilovými pruhy a tramvajovým pásem.

Křižovatka mohla být již několik měsíců po nehodě Jana Bouchala mnohem bezpečnější, kdyby magistrát nechal instalovat nové dopravní značení včetně přejezdu pro cyklisty, fyzicky zúžil jízdní pruhy a provizorně doplnil světelnou signalizaci. V takové podobě pak mohla křižovatka několik let poměrně bezpečně fungovat až do své kompletní stavební rekonstrukce, která se plánuje. Zavržení jednoduchých opatření a čekání na povolení celkové přestavby vystavuje zbytečnému nebezpečí další chodce a cyklisty.

Občanské sdružení Oživení, které řídil tragicky zesnulý Jan Bouchal, navrhlo úpravu nebezpečné křižovatky na Nábřeží kapitána Jaroše už v roce 2004. Magistrát souhlasil a začal připravovat kompletní přestavbou křižovatky, ale proces se vleče neskutečně dlouho. Do dnešní doby se v pražské byrokracii nepodařilo získat ani územní rozhodnutí. Nevyhovující dopravní řešení tak stále ohrožuje zdraví a životy lidí.

Za dva roky od neštěstí Jana Bouchala se v nábřežní křižovatce změnil režim semaforů, přibyly betonové bloky v dělícím pásu a začala příprava bezpečnostního auditu. Při přecházení ale musí chodec dodnes třikrát čekat na zelenou, protože auta přijíždějí z různých směrů a semafory nejsou dobře seřízené. Překonat třicet čtyři metry širokou silnici může trvat i několik minut.

Srovnatelně nebezpečných míst má Praha desítky. Magistrát o problému ví a každý rok se na několika křižovatkách objeví technická opatření. Úpravy ale probíhají vzhledem k závažnosti problému pomalu. Přednost dostávají nákladná řešení před rychlými účelnými kroky. Magistrát by mohl na kritických místech prakticky okamžitě zúžit jízdní profil a instalovat bezpečnostní značení, které by donutilo řidiče zpomalit. Není k tomu nutné ani stavební povolení, stačí jen vůle.

Příčiny nehod jsou vždy stejné. Špatná infrastruktura, podporující rychlou jízdu, se kombinuje s mentalitou mnohých českých řidičů. Prioritou města je průjezd co největšího počtu aut městem. Koncepce a vize rozvoje dopravy zcela chybí. Nelze se pak divit, že víc než polovinu obětí motorové dopravy v Praze tvoří chodci.

8) Tisková zpráva včetně grafů, tabulek a zdrojovych dat ke stažení

Pozvánky

1794714_359834440857541_690675417841621417_n
Sídliště, jak dál?
13.11. - 14.11.
Regenerace českých sídlišť se převážně zaměřují na domy a jejich stavebně-technologický standard a řešení dlouhodobé strategie rozvoje těchto lokalit zůstává opomíjeno. Cílem mezinárodní konference s více jak 20 speakery napříč obory je jednak představit evropské příklady komplexní regenerace sídlišť a současně prezentovat stav a možnosti řešení dané problematiky u nás. Více zde.
2046