Pěší cesty do školy rozvíjí aktivní životní styl

SEVERNÍ ČECHY – Existuje vztah mezi cestou do školy a zdravím populace? Jak ovlivňují časné návyky dětí jejich chování v dospělosti? Iniciativa Auto*Mat v rámci programu vzdělávání (1) vypracovala analýzu postojů žáků ve školách v Děčíně, Chomutově a Mostu. Unikátní průzkum (2) proběhl mezi žáky II. stupně a zúčastnilo se ho celkem 345 dětí na třech školách.

„Děti, které jsou zvyklé přepravovat se po městě pěšky, nejvíce vítají nabídku dalšího pohybu. Dvacet procent pěšky docházejících dětí by rádo jezdilo do školy na kole, koloběžce, skatu či bruslích. Navyknutí pravidelnému pohybu tak otevírá cestu k dalšímu rozvoji dovedností dítěte“, shrnuje výsledku vztahu mezi cestami do školy a ochotou k aktivnímu životu Jana Pírková z Auto*Matu.

Oproti pravidelným pěším je mezi dětskými pasažéry veřejné dopravy znát větší obava z fyzického pohybu a menší vůle dopravovat se po svých. Různé bezmotorové dopravní prostředky by konkrétně rádo využilo dvanáct procent dětských pasažérů veřejné dopravy. Ve vztahu k aktivnímu životnímu stylu jsou na tom nejhůře děti vožené do škol auty. Kladný vtah k pohybovým aktivitám uvedlo pouze sedm procent dětí motoristů.

„Pohodlnost motorové dopravy funguje jako společenská past vedoucí až k fyzické pasivitě obyvatel“, vysvětluje Michal Křivohlávek z Auto*Matu. „Lákavost a zdánlivá bezproblémovost motorové přepravy dětí nese riziko odvyknutí od pravidelného pohybu. Cesta do školy je ovšem často jediná přirozená pohybová aktivita, která dnešním dětem ještě zbyla“, dodává Křivohlávek.

Pěší docházka do školy působí také jako prevence před dalším nárůstem automobilové dopravy ve městech. Mezi dětmi pravidelně chodícími pěšky je také nejmenší procento těch, kteří by radši jezdili autem. Pouze jedenáct procent z pěších by dalo přednost pohodlí kabiny vozu. Mezi pasažéry veřejné dopravy je poohlížejících se po autě již dvojnásobný počet, konkrétně dvacet tři procent.

Alarmující je postoj mezi dětmi voženými osobními automobily. Mladí motoristé na svém chování nechtějí měnit nic, polovina dětí by ráda nadále do školy jezdila autem. Díky malé ochotě měnit své navyklé chování a silné vůli pokračovat v dojíždění autem tak rodiče – řidiči vychovávají budoucí generaci motoristů.

Inspirativní je pohled do vyspělých evropských zemí. Navzdory rozšířené představě, že lidem v Holandsku nebo Dánsku je každodenní pohyb jednoduše vrozený, realizují tyto země důkladné výchovné a vzdělávací programy pro děti a mládež. Iniciativa Auto*Mat se nechala inspirovat programy v Dánsku, Německu a Velké Británii a vypracovala český vzdělávací program o ekologii dopravy a měst.

Za snahami zemí nestojí pouze ekologická osvěta, nýbrž konkrétní praktická rozvaha. Dovednosti a návyky získané v dětství si jedinec přinese do dospělosti. Pozitivní vztah k samostatnému aktivnímu pohybu po městě mu přinese nejen nezávislost, ale také poslouží jako základ pro fyzické zdraví do dalších let života.

Aktivní školy se zájmem o prostředí pro život svých žáků se začínají objevovat již i u nás. „Téma ekologie dopravy je potřeba co nejvíce podporovat. Účast v projektu nám také zpestřila a obohatila výuku,“ vysvětluje ředitel Základní školy Miroslava Tyrše Jiří Brouček. „Navíc nám dává možnost zviditelnit výhodné postavení naší školy v klidné části města bez výraznějších problémů s hustotou dopravy a s tím souvisejícím bezpečným prostředím pro žáky. Paradoxně řada rodičů dá raději dítě do školy u silnice, aby děti nemusely chodit pár metrů navíc pěšky a ještě k tomu do kopce,“ doplnil ředitel Bouček.

Přílohy:

1) Vzděláváním k udržitelné dopravě

Efektivní vzdělávání a komunikace má sílu vyřešit mnoho problémů. Auto*Mat realizuje projekt „Vzděláváním k udržitelné dopravě“, jehož součástí je výukový program, který poskytuje školám a výukovým institucím různorodé a diferencované nástroje pro předávání znalostí z oblasti ekologické dopravy. Ty jsou uzpůsobené podle věku a potřeb dětí.

Výukový program je rozdělen do tří částí a může být začleněn do standardní výuky či použit v rámci projektové výuky. Aktivity jsou určeny pro žáky a žačky prvního a druhého stupně základních škol a pro studenty středních škol. V rámci modelů výchovy volně inspirovanými zahraničními metodikami se učí rozlišovat jednotlivé formy dopravy, popsat jejich silné a slabé stránky z hlediska uživatelů i prostředí. Dále se interaktivní formou naučí rozumět vlivu jednotlivých druhů dopravy na životní prostředí. Budou také umět relevantní informace vyhledávat a dále s nimi pracovat.

Pilotní realizace výukového programu právě probíhá na třech školách v Děčíně, Mostě a v Chomutově, kde žactvo a pedagogové či pedagožky vytvořený program testují. Na každé zapojené škole pak projekt vyvrcholí uspořádáním školního Dne bez aut, kdy žáci a žačky představí výsledky výuky. Součástí Dne bez aut může být také organizovaná dojížďka dětí do školy na kole a promítání filmu s dopravně-ekologickou tématikou.

Celý projekt vyvrcholí školením učitelů a učitelek a školením koordinátorů a koordinátore environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Bude vytvořeno interaktivní DVD obsahující jak samotný program, tak i přehledné informace o metodách vzdělávání o ekologické dopravě v jiných zemích a odkazy na užitečné webové stránky k dané problematice. Toto DVD zdarma získá 500 škol po celé republice.

V další fázi je plánováno zapojení dalších stovek škol v České republice do projektu a dlouhodobé začlenění vzdělávacího programu do výuky nebo do pravidelných aktivit na některých z nich. Ve spolupráci s místními úřady školy také učiní trvalá opatření v podobě zlepšení dopravní situace školy, podporou dojížďky na kolech a další.

Více o vzdělávacím projektu: https://auto-mat.cz/aktivity/vzdelavani/

2) Výsledky výzkum v Děčíně, Chomutově a Mostu

Od března do dubna 2010 se průzkumu zjišťující dopad dopravního chování dětí na další oblasti života zúčastnilo celkem 345 žáků. Průzkum proběhl mezi žáky II. stupně základních škol Školní Chomutov, Vrchlického Děčín a Rozmarýnova Most.

Děti, které jsou zvyklé přepravovat se po městě pěšky nejvíce vítají nabídku dalšího pohybu. Dvacet procent pěšky docházejících dětí by rádo jezdilo do školy na kole, koloběžce, skatu či bruslích. Navyknutí pravidelnému jednoduchém pohybu tak otevírá cestu k dalšímu rozvoji pohybových dovedností dítěte. Oproti pravidelným pěším je mezi dětskými pasažéry veřejné dopravy znát větší obava z fyzického pohybu a menší vůle dopravovat se po svých. Různé bezmotorové dopravní prostředky by konkrétně rádo využilo dvanáct procent dětských pasažérů veřejné dopravy. Ve vztahu k aktivnímu životnímu stylu jsou na tom nejhůře děti vožené do škol auty. Kladný vtah k pohybovým aktivitám uvedlo pouze sedm procent dětí motoristů. Mezi dětmi pravidelně chodícími pěšky je také nejmenší procento těch, kteří by radši jezdili autem.

Pěší docházka do školy působí jako prevence před dalším nárůstem automobilové dopravy ve městech. Pouze jedenáct procent z pěších by dalo přednost pohodlí kabiny vozu. Mezi pasažéry veřejné dopravy je poohlížejících se po autě již dvojnásobný počet, konkrétně dvacet tři procent. Alarmující je postoj mezi dětmi voženými osobními automobily. Mladí motoristé na svém chování nechtějí měnit nic, polovina dětí by ráda nadále do školy jezdila autem. Díky malé ochotě měnit své navyklé chování a silné vůli pokračovat v dojíždění autem tak rodiče – řidiči vychovávají budoucí generaci motoristů.

Graf: Jak by se chtěly dopravovat do školy děti chodící pěšky:

Graf: Jak by se chtěly dopravovat do školy děti cestující veřejnou dopravou:

Jak by se chtěly dopravovat do školy děti cestující automobily:

Pěší jsou nejvíce citliví k přetíženému prostředí města. Čtvrtina žáků docházejících pěšky (23%) uvádí jako překážku ulice přetížené auty, přecházení přes silnice a nehostinná místa.