, , , , ,
24. Srpen. 2010

Města Visegrádu hledají recept, jak zlepšit kvalitu života

PRAHA – O kolik hůře se žije v Praze či v Budapešti než v Berlíně nebo Vídni? Proč tomu tak je a co s tím můžeme udělat? Právě na tyto otázky se zaměřuje nový mezinárodní projekt nevládních organizací ze zemí visegrádské čtyřky, který tento týden zahájilo setkání odborníků v Praze. Snaha organizací vychází z mezinárodních průzkumů kvality života v různých městech a chce pomoci zlepšit situaci v regionu bývalého východního bloku.

„Města Visegrádu se umisťují dlouhodobě na podstatně horších pozicích v mezinárodním srovnání kritérií kvality života, než města západní Evropy. Tento trend se bude v blízké budoucnosti dále prohlubovat,“ říká Michal Křivohlávek z iniciativy Auto*Mat, která celý projekt koordinuje a zastupuje v něm Českou republiku. Podle něj zdaleka není hlavním problémem ekonomická úroveň jednotlivým zemí, ale mnohem více malý důraz na životní prostředí a princip udržitelnosti.

„Města jako Paříž, Londýn nebo Kodaň se předhánějí v tom, které z nich bude do budoucna ekometropolí Evropy, a které bude zároveň nabízet nejlepší podmínky pro život a nejčistší prostředí. Města Visegrádu naproti tomu stále následují zastaralou funkcionalistickou koncepci a podřizují svůj život dopravě,“ vysvětluje Křivohlávek.

Pawel Wisniewski z cyklistické asociace v polské Toruni doplňuje: „Západoevropské metropole v posledních letech radikálně omezují provoz automobilů ve svých centrech a důraz kladou na kvalitu veřejných prostor, pěší a cyklistickou dopravu. To se projevilo v prudkém zlepšení kvality ovzduší, snížení hlučnosti a prašnosti. Rozvíjí se také podnikání, protože ožívají ulice a města jsou bezpečná. V bývalém socialistickém táboře k tomu však nedochází. V ulicích bují automobilismus a zlepšení veřejných prostranství není politickou prioritou,“ říká Wisniewski.

Odborníci z Budapešti, Toruně a Košic se tento týden sjeli do Prahy, aby spolu s pražskými kolegy debatovali o problémech, které trápí města Visegrádu, a koordinovali snahu o jejich řešení.

Na konci září proběhne ve všech čtyřech městech první velká společná akce – pouliční slavnost nazvaná Zažít město jinak, které se podle organizátorů dohromady zúčastní více než padesát tisíc lidí. Součástí festivalu bude dočasná přeměna ulic v centru měst v pěší zóny, které ožijí kulturním programem i spontánními aktivitami. Zatímco Praha a Budapešť doplní festival o velké cyklojízdy, Košice připravují karneval na bicyklech, kolečkových bruslích, invalidních vozících i skateboardech.

„Když ulice nejsou plné projíždějících a parkujících aut, mohou sloužit k procházkám, posezení na zahrádce kaváren, hrám dětí, jako tržiště nebo prostor pro umělce,“ říká Virág Bencze-Kovácsová z Maďarského cykloklubu. „Za klíčový aspekt považujeme větší využití jízdních kol, která nemají velké nároky na prostor. Městem cyklistů již dávno není jen Kodaň, v posledních deseti letech se jimi staly Paříž, Berlín, Milán, Vídeň či Barcelona a na kvalitě života je to jasně vidět,“ říká Kovácsová. Cyklojízdy v Budapešti, kterých se účastní desítky tisíc lidí, patří k největším na světě.

Podle odborníků z Polska, Maďarska, Slovenska a Česka města Visegrádu za západní Evropou v otázkách dopravy a využití veřejného prostoru zaostávají. Nevládní organizace proto chtějí lépe koordinovat svou práci. „Poptávka po kvalitnějším a zdravějším způsobu organizace měst existuje Evropou napříč, proto ani práce našich organizací není izolovaná,“ říká Ladislav Korán ze Spolku na podporu zkrášlování Košic. Dlouhodobý projekt má za cíl hledat společně cesty, jak pozitivní změny, probíhající v posledních letech v západní Evropě, přenést i do visegrádského prostoru.


PŘÍLOHY

Kvalita života v zemích Visegradu

Umístění Mercer2009 (2007*) Economist Intelligence Unit (2009) Index zelenosti evropských měst (2009) Časopis o životním stylu Monocle 10 míst nejlepších k životu časopisu Forbes
Soubor kritérií Kvalita života Kvalita života Zelenost / udržitelnost Kvalita života Kvalita života
Referenční města




Vídeň 1 2 4 7 2
Kodaň 11 21 1 2 není v top 10
Berlín 16 22 8 10 není v top 10
Paříž 33 17 10 8 není v top 10
Londýn 38 51 11 není v top 25 není v top 10
Milán 41 50 není v top 25 8
Města Visegrádu:




Praha 72 60 24 není v top 25 není v top 10
Bratislava 99 65 20 není v top 25 není v top 10
Varšava 85 70 16 není v top 25 není v top 10
Budapešť 74 55 17 není v top 25 není v top 10






Průměr referenčních měst 23,3 27,2 6,8

Průměr Visegrádu 82,5 62,5 19,3






Počet zkoumaných měst 215 ~140 30

? (zveřejněno hodnocení 25)

? (zveřejněno hodnocení 10)

Měřítko celosvětové celosvětové evropské celosvětové Celosvětové

Situace jednotlivých měst zapojených do visegrádského projektu

Praha

Praha má do snahy o zlepšení kvality života velký vklad. Kulturní dědictví, zachovalé historické jádro, kvalitní veřejná doprava. V posledních desetiletích se ale neubírá směrem, který by dokázal tyto vklady zužitkovat. Místo rozvíjení těchto hodnot se orientuje na velmi nákladné a pro rozvoj města v moderním kontextu málo efektivní zkvalitňování infrastruktury pro průjezd automobilů a stavby budov, které se od svého okolí izolují.

Auto*Mat dlouhodobě prosazuje kvalitní veřejný prostor, vyvíjí tlak na vedení města, organizuje experimenty a ukázky proměny města pro obyvatele Prahy. Nejvýraznějšími akcemi Auto*Matu jsou každoroční festival Zažít město jinak, velké cyklojízdy, nebo kampaň za zlepšování infrastruktury pro používání kola pro dopravu po městě. Tato práce je součástí celoevropského úsilí o lepší kvalitu života ve městech.

Více: http://auto-mat.cz

Budapešť

Budapešť se během posledních let stále více proměňuje v město vstřícné k cyklistům a počet lidí, kteří jezdí každodenně na kole, se každým rokem zdvojnásobí. Budapešťských cyklojízd se účastní desítky tisíc lidí. Město nicméně trpí silným automobilovým provozem, což je obzvláště patrné v případě dálnic vedoucích po obou březích Dunaje, které by jinak mohly být ideálním místem pro setkávání a rekreaci.

Maďarský cyklistický klub byl založen v roce 2002. Jeho ambiciózním cílem je rozšiřovat využití jízdního kola pro dopravu v maďarských městech jako součást národní kultury. To předpokládá vytváření podmínek v ulicích pro bezpečnou, rychlou a pohodlnou jízdu. Klub zpracovává vlastní odborné návrhy, účastní se rozhodování státních úřadů, funguje jako všestranný advokát lidí, kteří chtějí jezdit po městě na kole, cyklistů a nabízí jim tak široký servis.

Více: http://kerekparosklub.hu
Fotografie: http://media.auto-mat.cz/main.php?g2_itemId=26209

Košice

Velkým problémem města je nedostatečná infrastruktura pro ekologicky šetrné druhy dopravy. Přestože město má široké chodníky, nesmějí je používat cyklisté spolu s chodci. Pokud by se toto změnilo a začaly se navíc budovat paralelní cyklistické stezky podél hlavních tahů, zásadně se zvýší bezpečnost dopravy i pro začínající cyklisty a pro děti a počet lidí, využívajících jízdní kolo k dopravě, bude stoupat, což bude mít na život ve městě pozitivní vliv.

Spolek na podporu zkrášľování Košíc byl založen již roku 1882, činnost byla obnovena v roce 2004. Upozorňuje na nesprávná rozhodnutí, která mají negativní vliv na dopravu a životní prostředí. Zabýval se například kauzou neklasifikování silnic první třídy, oponoval vládní plán hospodářského a sociální rozvoje, prosazuje větší podporu veřejné dopravy. Každý týden organizuje cyklojízdy a cyklistické vyjížďky po městě a propaguje kolo jako dopravní prostředek

Více: http://mickosice.sk
Fotografie: http://media.auto-mat.cz/main.php?g2_itemId=26113

Toruň

Severopolské město (200 tisíc obyvatel) je zapsáno na listině světového dědictví UNESCO. Třetinu jeho rozlohy tvoří historicky založená zeleň parků a lesů, a celé město obkružuje zelený pás. Přestože historické jádro funguje jako pěší zóna, zbytek města se potýká s neregulovaným proudem automobilů. Veřejná doprava je velmi slabá, přestože město v rámci svým možností obnovuje vozový park tramvají a autobusů.

Cyklistická asociace Toruň považuje za svůj úspěch, že veřejnost přestala vnímat jízdní kolo pouze jako prostředek k rekreaci, ale jako příležitost k rozvoji města. Jeho vedení tak zapojuje cyklistiku do plánů na dopravní obslužnost města. Cyklistická infrastruktura se nově stala součástí staveb a rekonstrukcí silnic, a zástupce Asociace je zaměstnán jako odborník na cyklistiku v dopravním odboru města. Asociace organizuje cyklojízdy a celou řadu vzdělávacích programů

Více: http://rowerowytorun.com.pl
Fotografie: http://media.auto-mat.cz/main.php?g2_itemId=26112

Fotogalerie celého projektu:

http://media.auto-mat.cz/main.php?g2_itemId=26111

Pozvánky

Tradiční lednová „Pupova“ cyklojízda
15.01. | 18:00
Zveme Vás všechny, jak kamarády, příbuzné, kolegy, pamětníky nebo sympatizanty práce Auto*Matu na již 10. vzpomínkovou cyklojízdu, na které si u pomníku Bike to Heaven připomeneme spoluzakladatele Auto*Matu, kamaráda, inspirující osobnost, výjimečného člověka Jana "Pupa" Bouchala. Jedna cesta se mu sice stala osudnou, ale jeho odkaz žije a roste dál. Budeme se těšit!
2046