Řekněte to budoucímu primátorovi — veřejný prostor
21. 09. 2010, Michal Křivohlávek / Auto*Mat
Řekněte nám, co si myslíte o využití prostranství, náměstí, ulic a chodníků v Praze! Vyřídíme to budoucímu primátorovi.
Komu patří veřejný prostor v Praze? Jaká je jeho cena? Co uděláme se společným prostorem v následujících čtyřech letech? Předvolební debata kandidátů do vedení Prahy. V rámci pouličního festivalu Zažít město jinak v sobotu 25. září, 13 hodin, aula Základní školy v Londýnské ulici č. 34.
Své vize představí Zdeněk Tůma (TOP 09), Markéta Reedová (VV), Bohuslav Svoboda (ODS), Karel Březina (ČSSD), Petra Kolínská (SZ). Komentuje odborník architekt a urbanista Jakub Cígler.
Rubrika: Novinky | Štítky: kvalitní veřejné prostory, volby-2010 | 24 komentářů »
English




Protože automobilů je moc, začíná fungovat paradox: jízda autem už ani zdaleka není nejrychlejším způsobem přepravy po hlavním městě.
Víte, jak v Praze předhonit porsche? Minulý týden se mi to povedlo hravě: na kole. Při pohybu po pražském centru je cyklista jednoznačně nejrychleji se pohybujícím člověkem. Pokud se rozloučíme u vstupu do stanice metra Muzeum, jsem ochoten se se zájemcem vsadit, že budu řekněme na Malostranské rychleji než on. Na základě osobní zkušenosti odhaduji, že díky kolu ušetřím denně tak hodinu času. Za pouhých pět dnů to dělá nějakou polovinu pracovního dne.
V počítání cyklovýhod se dá pokračovat. Například na místo, které zabírá jediné auto, hravě zaparkujete pět sedm kol. K zahození není ani fakt, že s kolem je možné jezdit prakticky ode dveří ke dveřím.
A pak je tu i psychické rozpoložení. Jízda na kole je prostě zábavná. Je to něco, na co se můžete za normálních okolností těšit a při čem vás napadají úplně jiné myšlenky než při sezení v autě. Navíc pro vás nic nepředstavuje vážnější problém: můžete klidně zajet z Labutě až k Mánesu a zpět kvůli jednomu šroubku. Pěšky, autem, nebo "hromadou" byste se zbláznili. 

Září 21st, 2010 v 16:37
Dříve hlavní čtyřproudové ulice v Praze by neměly suplovat parkoviště pro dlouhodobé parkování aut. Kromě toho, že to hrozně vypadá, je to nebezpečné, protože spoza zaparkovaných aut vybíhají chodci, zejména děti přímo pod kola vozidel. V západoevropských městech jsem takovou degradaci ulic neviděl.
Září 21st, 2010 v 17:03
Městský prostor nežije.
Kavárny kvůli byrokracii raději nemají jeden dva stolky na chodníku, o nějaké neformální lavici ani nemluvě. A tak nezbývá než trpět dým z cigaret ostatních uvnitř. Zahrádky v centru Prahy zavírají brzy.
Chybí prostor pro odpočinek. Lavičky, toalety, trávníky, pikniková místa.
Místo živých náměstí jsou v centru Prahy parkoviště s arogantními taxikáři, nikdy nepokutovanými zbohatlickými auty, která stojí na chodnících bez zájmu policie.
Stačí se jet podívat do Berlína, jak živé mohou být ulice, jak příjemné mohou být kavárny, jak je jednoduché najít místo k posezení na chodníku před kavárnou či restaurací.
Pokud už vznikne nový veřejný prostor, nikdo se o něj nestará, nikdo nezalévá stromy a keře, a tak se z parků stávají zóny pro bezdomovce, čímž se veřejný prostor de facto zlikviduje. Děti si zde nehrají, dospělí prosto raději v co nejkratší době proběhnou, aby se vyhnuli smradu a odpadkům. To je osud snad všech opravených náměstí na Praze 7. Město nepodporuje vznik obyčejných kaváren, restaurací, barů a provozovny omezuje zbytečnými a často zcela nesmyslnými nařízeními o otevírací době, počtu toalet apod. Typické berlínské malé restaurace na stojáka pro pár lidí to u nás mají těžké.
Září 21st, 2010 v 18:28
Chybí veřejný konsensus, že bychom měli dostat do ulic tolik stromů, kolik to rozumně jde. Nejde jen o „zeleň“ a stín a tak. Strom je vizuálně zásadní mezistupeň mezi chodcovou horizontálou ulice a strmou vertikálou stěn domů. Odmysleme si akáty z nejpěknějších ulic vinohradských nebo lípy z Pařížské či z Václavského náměstí (které jsou na něm možná jediným pěkným momentem). Zbydou jen nehostinně obnažené prostory. A přimysleme si cvičně naopak jeden dva stromy do některé prázdné ulice. Třeba právě dokončená pohledná rekonstrukce chodníků a vozovky v Myslíkově přímo vybízela k zasazení alespoň pár stromů, ale. Je někdo, kdo by se takovou agendou systematicky zabýval nad rámec formálního začlenění povinného procenta „zelených ploch“ do nových projektů? Diskutovalo se vůbec někdy o tom, jestli by nemohl stát sem tam strom před Palladiem, v Revoluční, Na Poříčí, v Dlouhé, ve Štěpánské, v Kaprově?
Září 21st, 2010 v 18:31
Přidávám se k Zdeňkovi, že jedním z nejhoršího využití prostoru ke kterému dochází je parkování aut.
Auta parkují např. i v ulicích, která by se dala využít pro spojení nejkritičtějšího úseku Pražské sítě cyklotras – úseku mezi Právnickou fakultou a Mánesem. V Divadelní by klidně mohl být luxusně široký cyklopruh v protisměru, kdyby tam nestála auta (nebo by ta ulice mohla být obousměrná, a dotyčný kus nábřeží by mohl být úplně uzavřen pro auta). Na části Smětanova nábřeží by také klidně mohl být cyklopruh místo stojících aut.
Příkladů, kdy by se dalo parkovací místo využít lépe je samozřejmě obrovské množství. Uvolněné místo by se samozřejmě dalo by se využít i na jiné účely, než pro cyklodopravu.
Štve mě také to, jak nespravedlivé to je. V naší ulici jsme si museli vybudovat garáže, ale v jinde mohou lidé klidně dlouhodobě stát venku i zdarma. V okolí centra má většina domů dvůr, ale když nevznikne tlak, tak si je pro parkování nikdo přestavovat nezačne.
Září 21st, 2010 v 20:08
Bude postavena lávka pro pěší mezi Karlínem a Holešovicemi?
S předešlými komentáři ohledně veřejného prostoru souhlasím, je ho málo, všude jen parkují a jezdí auta.
Září 21st, 2010 v 20:14
Připadá mi, že existuje jedna velice opomíjená část veřejného prostoru a tou je autobusová / tramvajová zastávka. Ano, v poslední době můžeme na některých místech vidět obrovská zvětšování nástupních můstků pro tramvaje, ale děje se tak na úkor jízdních pruhů pro auta, což vyhrocuje nenávistný vztah chodec – řidič a je to zbytečné. Kromě těchto mega úprav je však stav většiny zastávek žalostný. Pravidlem je, že si není kde sednout a to ani na místech dálkových spojů, kde se čeká i několik desítek minut, o nějakém zastřešení lépe ani nemluvit. Příjemné komfortní zastávky jsou neméně důležité než samotné spoje.
Září 21st, 2010 v 20:35
V centru Prahy je nadvláda aut. Při občasném čištění ulice si člověk uvědomí, co prostoru by bylo – většinu dní ale žijeme v ulicích přeplněných auty. Katastrofální je okolí magistrály na Vinohradech – pokud můžu, tak se té oblasti vyhýbám. Pohyb po Praze pěšky není moc příjemný, prach a hluk z aut, na přechodech se čeká na zelenou často i několik minut, o vystresovaných agresivních řidičích nemluvě.
Plány jako dát magistrálu pod zem a podobně myslím nic nevyřeší, zabetonují se jen zbývající zelené plochy před Hlavním nádražím na vjezdy do tunelu. Řešením by bylo zpoplatnit a omezit vjezd do širšího centra Prahy podobně, jako to udělala některá západoevropská města.
Dnešní vláda hlásá pravicové hodnoty a omezuje různé dotace. Měla by tak postupovat i v oblasti dopravy – řidiči by měli platit nejen za prostor, který zabírají, ale také za smog a hluk, kterým obtěžují. O tom, že stavby komunikací by měly jít hlavně z jejich kapes, ani nemluvě.
Mluví se dnes o státním dluhu. Ví někdo aspoň přibližně, kolik z těch tzv. „projedených“ miliard spolkly stavby dálnic? Pokud vím, jen v letošním roce mělo jít na infrastrukturu asi 90 miliard Kč. Kolik se vybere na spotřební dani z benzínu a nafty a kolik procent z této částky to pokryje? A kolik stojí běžná údržba silnic a kdo platí další služby spojené s automobilovou dopravou, jako dopravní policii? Rád bych znal aspoň přibližná čísla…
Září 21st, 2010 v 21:04
Tomášská, Malá Strana-proti Malostranské besedě je zabrání už tak úzkého chodníku pro zahrádku hospody U Schnellů zbytečné honění tržby,je tam světelný přechod a chodí tu i skupiny turistů. Chystá se radnice podobné aktivity vlivnějších majitelů na úkor ostatních občanů i nadále podporovat? dotaz mířen na radnici Prahy 1. Děkuji za reakci
Září 21st, 2010 v 23:55
Možná je to tím, že si Malostranské náměstí nepamatujeme jinak, ale zkuste se zasnít, jak jinak by mohlo vypadat, kdyby se město rozhodlo využívat jeden z nejvýznaměších a potenciálně nejkrásnějších kousků starého města jinak, než jako prachobyčejné parkoviště. To je nádhera co? Ani na to člověk nepotřebuje nějak velkou fantazii. Myslím, že tato část Královké cesty se musí stydět za to, jak si jí vážíme..
Září 22nd, 2010 v 00:16
V Praze je velmi malo zelene. Jaky je Vas plan na rozsireni zelene plochy/parku v centru Prahy, napriklad v zatopove oblasti Rohanskeho ostrova- v Libni?
Beznym trendem evrospkych mest je vytvorit zelenou plochu/odpocinkovou zonu/park kolem reky protinajici tyto mesta (napriklad Berlin). Podporil byste takovyto projekt v Praze kolem Vltavy? Jestli ano jake jsou konretni kroky ktere hodlate v tomto smeru uskutecnit…
Září 22nd, 2010 v 00:57
Co chybí veřejnému prostoru v Praze je jasné z jednoduchého zamyšlení. Kolik je v Praze náměstí? Žádné. Všechna se postupně proměnila v horším případě na parkoviště a křižovatky, v lepším případě na seřadiště pro turisty… Má Praha příjemné ulice? Těžko říci. V Praze jsou v naprosté většině zastoupeny ulice parkovací a průjezdné. V prvním případě chodec místo městských ulic vidí pouze seřazená parkující auta, která vytváří bariéry dělící ulici na tři nekomunikující části (chodník – silnice – chodník). V případě druhém je pobyt v ulici znepříjemněn projíždějícími auty, které opět vytváří bariéru znemožňující komunikaci mezi protějšími chodníky. V zastavěné části Prahy (tedy kromě parků) veřejný prostor neexistuje, není tedy možné říci, co mu chybí. Chybí totiž samotný veřejný prostor.
Září 22nd, 2010 v 01:00
V Paříži jsem přemýšlel nad tím, proč je označována za jedno z nejpříjemnějších míst pro život. Je to nejen šířka chodníků, která je po každé straně obvykle stejná jako pruh pro auta, ale myslím, že to jsou hlavně platany, bez kterých se pařížská ulice neobejde. Stromy pohlcují prach a hluk, zvlhčují vzduch a v létě dávají stín. Nesnesitelně rozpálené pražské ulice v létě srovnávám s těmi se vzrostlými stromy. V zimě listnáče opadají a propuštějí teplo i světlo. Stromy vnášejí život a dělají atmosféru. Platany navíc údajně původně pocházejí ze sopečných oblastí, takže jsou výborně adaptované na znečištění vzduchu a prospívají dobře i na místech extrémně znečištěných dopravou. Sází se do chodníků, chodci pod nimi mohou volně procházet, autům prostor neubírají.
Září 22nd, 2010 v 07:59
Jak dlouho bude Praze trvat nez se promeni v mesto podobne Torontu, Berlinu, Soulu, Londynu, Parizi a mnoha dalsim??? Tedy mestum, kde byly podniknuty radikalni kroky k omezeni automobilove dopravy. Vzdyt uz i v USA zacinaji likvidovat dalnice (viz Boston) vedouci napric mestem a obnovat verejnou dopravu, kterou pred desitkami let zrusili. Uvedomili si, ze kdyz je zive mesto, kam auta smi jen omezene, vyplati se to i ekonomicky. Ulice se naplni lidmi, kteri namisto aby sedeli vyrazi za kulturou, do restauraci, kavaren… A ve vetsine pripadu, slo o odvazneho primatora, ktery se nebal podniknout tehdy radikalni kroky. Verejnost nejdriv remca, pak si ale vysledek takovych zmen pochvaluje. Jak dlouho bude CR pokracovat v chybach velkych zapadnich mest, ktere je ted nakladne odstranuji? Musime byt vzdycky desetileti pozadu? Na truc? Skodime jen sami sobe.
Září 22nd, 2010 v 10:38
Dobrý den,
vím, že problematika letiště není příliš tématem tohoto sdružení, ale přesto se chci zeptat, jak se staví kandidáti na primátora k tomuto tématu, protože se mi zdá, že je poslední dobou zcela opomíjeno. Nejen auta ale i letadla nad Prahou znečišťují významnou měrou ovzduší Prahy a způsobují také čím dál větší hlukovou zátěž a v neposlední řadě je zde i bezpečnostní riziko. Letiště Praha s Řízením letového provozu nedodržují přistávací letové koridory a navádějí letadla i nad centrem města a zdá se, že neexistuje vůle ani snaha provoz letiště nějak nezávisle monitorovat a regulovat. Naopak probíhá potichu další kolo posuzování EIA pro povolení druhé dráhy letiště v Ruzyni blíže k městu a všeobecná mediální kampaň a hrozí, že se provoz letiště významně zvětší a kvalita života v mnoha částech Prahy definitivně a velmi významně zhorší. Mohou kandidáti odpovědět i na tuto otázku související s dopravou?
Září 22nd, 2010 v 11:56
Budete podporovat rozsireni pesich zon v nasledujicich ulicich:
Lidicka az k Palackemu nam na P5,
Hybernska az k Masarykove nadr.na P1,
Jugoslavskych Partizanu mezi IP Pavlova a nam Miru v P2,
Starostrasnicke ul. v P10 ,
uzavreni Krizovnicke ulice mezi Narodnim divadlem a Klementinem
rozsirenim obytne zony na Naplavce na P5 se zakazem parkovani? Dekuji
Září 22nd, 2010 v 13:59
Dobry den, pripojuji se k podnetu c. 10 – Radek,
„Beznym trendem evrospkych mest je vytvorit zelenou plochu/odpocinkovou zonu/park kolem reky protinajici tyto mesta (napriklad Berlin). Podporil byste takovyto projekt v Praze kolem Vltavy? Jestli ano jake jsou konretni kroky ktere hodlate v tomto smeru uskutecnit…“
… pro starnouci populaci bude moznost pekne prochazky kolem Vltavy stale dulezitejsi. Kdo neveri, at si nalistuje clanek pana Cilka!
Diky, budouci pane primatore!:-)
Září 22nd, 2010 v 14:25
Veřejný prostor – ve smyslu prostoru rovnoprávnosti pro všechny obyvatele – v Praze neexistuje.
Naprosto kdokoliv, kdo právě není vybaven dobrou plynovou maskou, je v Praze naprosto kdekoliv (snad kromě případných prostor s vlastní umělou atmosférou) nucen dýchat prokázaně toxické exhalace z motorových vozidel. Podmínkou ustavení veřejného prostoru je tedy naprostý zákaz vozidel se spalovacími motory v Praze (snad s výjimkou vozidel záchranné služby a hasičů). Jsem přesvědčen, že za jiných podmínek o veřejném prostoru v Praze (ani nikde jinde) mluvit nelze.
Září 23rd, 2010 v 14:55
Jak je mozne, ze auta tolik zamorila Prahu, mesto s kdysi uzasnym vyberem kvalitnich verejnych prostoru, ale i s ukazkovym systemem verejne dopravy, ktera je nebo byvala predmetem obdivu vsech zahranicnich navstevniku? Mesto, kde vzdalenosti jsou nicotne ve srovnani s mnoha svetovymi metropolemi, zejmena temi v novem svete?
Pricin je mnoho, ale mezi hlavni se pocitaji vystavba obrich obchodnich komplexu na okraji mesta s obrovskymi parkovisti, povolovani novych staveb nebo prestaveb v centru se znacnym poctem parkovacich mist, existence magistraly v mestkem centru a transformace prilehlych ulic na kolektory a distributory automobilove dopravy, zrejma neexistence dopravniho planu mesta s jasnymi cili atd.
Mezi svetova mesta, ktera cini radikalni kroky k omezeni automobilove dopravy a parkovani v centrech, ktera investuji do udrzitelnych zpusobu dopravy, obnovuji mestsky prostor a vraceji tak mestum dusi, dnes uz patri i New York. Pouci se Praha?
Září 23rd, 2010 v 23:38
Již to tu zaznělo, ale v mém prvním příspěvku jsem na to nemyslel: pražská zeleň. Přesně jak tu někdo napsal – co činí Paříž tak atraktivní, jsou z velké části vzrostlé stromy v ulicích. V Praze když strom vyroste, je raději pokácen; šance, že by se nové stromy dožily vysokého věku, je mizivá. Dřevorubecké manévry v Holešovicích nedávno zlikvidovaly desítky vzrostlých akátů, které nahradily mladé stromky, z nichž minimálně desetina již stačila uschnout nebo byla vyvrácena v prudkém větru kvůli zanedbané péči o ochranné kůly. TSK se vymlouvá na to, že lidí stromy poškozují, ale tomu se dá předejít např. ochrannými kovovými mřížemi kolem mladých stromů, jako to dělají v Berlíně. Při rekonstrukcích ulic a veřejných ploch vznikají obrovské nesmyslné plochy beze stromů, jako je třeba předimenzovaný tramvajový ostrůvek u Nádraží Holešovice (směr Troja). Navštívil jsem většinu evropských hlavních měst od Moskvy po Lisabon a s takovou nenávistí k vzrostlým stromům jsem se nikde nesetkal.
Parkoviště na Malostranském nebo Maltézském náměstí jsou opravdu ostudou Malé Strany. Chápu, že se turisté do Prahy nevracejí, já bych taky příště jel raději do Berlína.
Září 24th, 2010 v 10:47
Nevím, zda je silnice počítána mezi veřejný prostor :), ale už dlouho mě mrzí doprava na ulicích Karmelitská a Újezd, kde často (ve špičce pravidelně) ani nemůže projet tramvaj. Myslím, že kdyby se výrazně omezil automobilový provoz na těchto dvou jinak krásných ulicích, obě by hodně získaly a ožily.
Přimlouvám se také za velké stromy v ulicích a omezení zástavby v místech se zelení.
Díky.
Září 24th, 2010 v 11:22
Připojuji se k návrhu pana Sejreka, zpoplatnit a omezit vjezd do širšího centra Prahy. Věřím, že budou-li získané peníze vhodně investovány, bude případné pobouření veřejnosti pouze dočasné.
Naopak si velmi chválím péči, která je vidět na náměstí Míru. To skutečně plní funkci živého veřejného prostoru, kde ve všední dny lze usednout na lavičku a odpočívat, zatímco při vybraných příležitostech se zde mohou konat trhy, kulturní a jiné akce. Podobný krásný prostor je i na Karlově náměstí. Oběma náměstím lze samozřejmě vytknout přítomnost aut – náměstí Míru je od okolních domů, včetně četných kaváren a restaurací, odříznuté vozovkami s hustým provozem; Karlovo náměstí je dokonce „přeříznuté“ uprostřed, což celkový dojem zcela kazí. Přesto jsem s péčí o tyto lokality spokojená a přála bych si, aby podobná péče byla věnována i jiným místům v Praze – třeba právě již zmiňovanému Malostranskému náměstí.
Září 24th, 2010 v 17:04
Dobrý den,
jste pro eventuelní zavedení jízdních pruhů pro kola na chodníku/v ulici?
Děkuji za odpověď a přeji hodně štěstí ve volbách.
Září 25th, 2010 v 09:50
Dobrý den,
co byste delal jako primator pro to, aby v praze nebyl nadmerny hluk. Zejmena v centru Prahy, treba v Praze 7 je situace kriticka.
Děkuji
Září 25th, 2010 v 10:43
Dobrý den,
Praha by byla ideální pro další dopravu na městských kolech z veřejných stojanů a pěšky.Z Bráníka až po Vysočany – je to v podstatě placka. Musela by se samozřejmě zpoplatnit automobilová doprava a podpořit MHD. Pak by se dalo aktivně v čístčím vzduchu pohybovat jinak než autem po městě. Ulevilo by se tak i MHD i lidem.Je to model Berlína a jiných evropských měst, jak tu mnozí zmiňují.
Také mi vadí, že chodci jsou asi až na 10 místě. Smáčknu-li tlačítko, že chci přecházet, tak i na méně frekventovaných místech, čekám několik cyklů, než se auta odjedou. Například v Paříži hned je chodec vzat v potaz a v nejbližší možné chvíli je mu umožněno přejít, často to trvá jen několik vteřin.
Děkuji