, , , , , ,
15. Září. 2011

Magistrálu je možné ihned zklidnit, zjistil magistrát. Nechal si to pro sebe

PRAHA – Severojižní magistrálu (1) můžeme okamžitě utlumit a nedojde ke kolapsu dopravy. Došla k tomu studie (2), již vytvořil magistrát na pokyn bývalého primátora Pavla Béma. V posledních dvaceti letech tvrdí vedení Prahy bez ohledu na politickou příslušnost, že před polidštěním magistrály musíme dostavět Městský okruh. Nová studie tento mýtus vyvrací (3) a dokládá, že tunely a další silnice kolem centra nám nepomohou. Naopak: začne-li fungovat tunel Blanka a nedojde k omezení magistrály, další tisíce aut katastrofálně zahltí centrum Prahy. Přestože materiál boří pražské dogma, nikdo o něm neví. Čím to je? Magistrát strčil vlastní studii do šuplíku. Nejenže se neřídí jejími závěry, ale činí protichůdná opatření.

„Propočty ukázaly, že magistrála neslouží tranzitní dopravě, jak se traduje. Tři čtvrtiny vozů řídí zlenivělí Pražané, kteří raději sedí v dopravní zácpě a obtěžují své okolí, než aby jeli do centra metrem, tramvají či na kole jako ostatní,“ tvrdí Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat, která studii představila novinářům. Magistrát se k tomu dodnes neodhodlal, byť studie vznikla už koncem loňského roku. Magistrála je nejvážnějším dopravním a urbanistickým problémem Prahy. Míra hluku a zamoření ovzduší v jejím okolí překračuje hygienické normy a ohrožuje lidské zdraví.

Studie došla k závěru, že magistrálu je možné přeměnit v městský bulvár a nejméně o čtvrtinu snížit její kapacitu. Aby auta nezatěžovala okolní ulice, stačí, aby vjezd aut do Pražské památkové rezervace poklesl o patnáct procent. Toho lze docílit několika překvapivě levnými a snadnými opatřeními. Uvažované tunely u Muzea studie vyhodnotila jako plýtvání penězi, neboť tunel by nevedl ke zklidnění provozu.

„Národní muzeum usiluje o zásadní zklidnění severojižní magistrály v prostoru Václavského náměstí a jeho okolí. Souhlasíme s myšlenkou „kulturního ostrova“ – rozsáhlé pěší zóny mezi starou a novou budovou muzea, kterou navrhuje i tato studie,“ komentovala materiál tisková mluvčí Národního muzea Radka Schusterová. „Podporujeme kroky vedoucí k reálnému řešení. Naším dlouhodobým cílem je celková revitalizace oblasti,“ dodala mluvčí.

Utlumení magistrály si přeje i Sdružení Nového Města pražského. „Magistrála nemůže nadále vévodit vrchní části Václavského náměstí. Ideální by bylo snížení počtu automobilů na magistrále za stávajících sta tisíc denně na polovinu. Ostatně i z povrchu celého náměstí by měly automobily ve střednědobém horizontu úplně zmizet,“ říká předseda občanského sdružení Jan Adámek.

Novou studii zpracovaly dvě příspěvkové organizace hlavního města Prahy – Útvar rozvoje města spolu s Úsekem dopravního inženýrství TSK. Pracovaly na ní od roku 2009, studii konzultovaly s Prahou 2 a s Prahou 4. Ani tyto městské části však netušily, že studie už půl roku existuje.

Už v březnu 2011 dostal studii k dispozici dopravní výbor pražského zastupitelstva. „Jenže výbor nepřijal žádné stanovisko a se závěry studie se nepracuje. Naopak, probíhající úpravy územního plánu jsou v rozporu s doporučeními odborníků. Proto jsme studii okopírovali a rozeslali členům zastupitelstva. Pokud máme jasně popsaný problém a víme, jak ho řešit, je trestuhodné sedět s rukama v klíně a jen se dívat, jak se v Praze stále hůře dýchá,“ říká Vratislav Filler z Auto*Matu.

Iniciativa Auto*Mat vyzvala v polovině července radního pro dopravu Karla Březinu (4), aby k magistrále ustavil pracovní komisi. Březina na to dodnes nereagoval.

Z nové magistrátní studie vyplývá pro Prahu ještě jeden mimořádně závažný závěr: pokud město promešká otevření tunelu Blanka, bude pozdější zklidňování magistrály mnohem obtížnější. Blanka magistrále neulehčí, naopak zdvojnásobí kapacitu příjezdu do vnitřní Prahy a zvýší tlak na to, aby také kapacita ulic zůstala stejná jako dnes.

Studie proto navrhuje snížit kapacitu severojižní magistrály o čtvrtinu a přeměnit ulice 5. května, Sokolskou a Legerovu v městské bulváry podobné těm v Paříži. Ke zlidštění prostoru ulic má přispět zúžení vozovky, odstranění připojovacích a odbočovacích pruhů, umístění desítek nových přechodů pro chodce nebo výsadba stromořadí. Například na Praze 2 tak pěší mohou získat až 10 tisíc čtverečních metrů nového uličního prostoru. Mezi starou a novou budovou Národního muzea navrhuje studie vytvořit „kulturní ostrov“: rozsáhlou pěší zónu přístupnou pomocí nových přechodů od Státní opery, Vinohradské ulice a Václavského náměstí.

Místostarosta Prahy 2 Václav Vondrášek připomíná, že jeho městská část po komplexním řešení problému magistrály volá již roky. „Okolí magistrály v Praze 2 je dopravou vůbec nepostiženějším místem v celé republice. Statistiky ukazují, že kvůli smogu a hluku tu doslova umírají lidé, rapidně se zvyšuje výskyt vážných onemocnění. Zklidnit magistrálu je nezbytné,“ řekl Václav Vondrášek.

Podle nezávislého urbanisty Ivana Lejčara odpovídá zklidnění magistrály progresivním světovým trendům. „Dopravní politiky měst vyspělých evropských států říkají: nestavme nové silnice uvnitř města, ty jen přivedou další auta. Automobilovou dopravu je naopak potřeba tvrdě regulovat,“ vysvětluje Lejčar. „Zklidněná magistrála bude sloužit vyváženě automobilistům pěším i cyklistům a bude obyvatelná,“ dodává urbanista.

Magistrátní studie se zabývá také plánovanou výstavbou. Za hrozbu pro zklidnění magistrály označuje developerské projekty na nádraží Praha-Bubny, takzvané Velké Roztyly a další. Přemrštěný počet nových parkovacích stání v nových budovách by totiž přilákal další auta na severojižní magistrálu, a opatření ke zklidnění dopravy v centru města by mohla být neúčinná. Oblasti, kde se plánují velké stavby, jsou přitom dobře napojené na veřejnou dopravu a projekty by měly počítat s jejím maximálním využitím.

Přílohy:

1) Magistrála na webu: http://www.auto-mat.cz/aktivity/magistrala/

2) Co vyplývá ze studie magistrátu o severojižní magistrále:

1/ Magistrála neslouží jako tranzitní komunikace, více než tři čtvrtiny vozidel mají start nebo cíl v širším centru města.

2/ Dlouhé i krátké tunely za Muzeem jsou dopravně a urbanisticky nevhodné řešení.

3/ Aby auta po zklidnění magistrály nezatížila okolní ulice, je nezbytné snížit objem automobilové dopravy v historickém centru přibližně o 15 %. Větší zklidnění magistrály (na poloviční kapacitu) by si žádalo snížit intenzitu automobilového provozu v centru až o 30 %.

4/ Hrozbou pro zklidnění magistrály mohou být developerské projekty v rozvojových územích podél magistrály, a to i mimo oblast centra.

Obrazové shrnutí nové studie:
http://www.auto-mat.cz/wp-content/uploads-atm/2009/07/TZ-1108b_handout_A4_jpg.pdf

Výtah nejdůležitějších informací: http://www.auto-mat.cz/wp-content/uploads-atm/2009/07/Studie_humanizace_magistrala_vytah_AM.pdf

Kompletní studie:
http://www.urm.cz/cs/clanek/335/humanizace-severojizni-magistraly

3) Jak by měla vypadat magistrála po zklidnění?

Studie pražského magistrátu vyjmenovává sadu nástrojů ke zmenšení objemu automobilové dopravy v centru města – a to jak krátkodobých (snížení rychlosti, zúžení a snížení počtu jízdních pruhů, instalace přechodů a příčných křížení, rozšíření chodníků, výsadba zeleně, odstranění reklam), tak dlouhodobých (dodržování schválených Zásad územního rozvoje, zvýšení podílu MHD, regulace dopravy, zlepšení podmínek pro pěší a cyklistickou dopravu a další).

Na četných příkladech ze zahraničí studie dokumentuje možnou přeměnu ulic nyní přetížených dopravou na polyfunkční prostory, kde může vedle sebe koexistovat automobilová doprava a další funkce, včetně pobytových (široké chodníky, obchody, cyklostezka). Poukazuje na potřebu kvalitního parteru, úrovňových křížení rušné komunikace, ukazuje pozitivní vliv městské zeleně na uliční prostředí. Podchody, zdi, mimoúrovňová křížení nebo dokonce protihlukové stěny jsou do městského prostředí naopak naprosto nevhodné, jak ukazuje kritické zhodnocení dosavadních studií navrhujících zpravidla krátké tunely za Muzeem (Satra 2008, Pragoprojekt 2008).

Magistrála by se měla proměnit do podoby městského bulváru. Studie navrhuje dávkovat vjezd na magistrálu od jihu vložením světelné křižovatky za křížení s Jižní spojkou, částečné zahloubení u Brumlovky, zúžení pruhů na Praze 4 a doplnění o chodníky a stromořadí, úrovňové křižovatky na náměstí Hrdinů, přechody a cyklopruhy v Legerově a Sokolské, výrazné rozšíření přechodů na náměstí I. P. Pavlova, rozsáhlou pěší zónu („Muzejní ostrov“) mezi budovami Národního muzea, doplnění a zvýšení počtu pěších přechodů (např. před Státní operou) při zachování úrovňového průjezdu automobilů před Muzeem, obnovení tramvajové zastávky na Štvanici, celkové odebrání 10 000 m2 ploch pro automobilovou dopravu na území Prahy 2.

Ze studie jednoznačně vyplývá, že humanizaci magistrály je vhodné provést v přímé návaznosti na zprovoznění tunelu Blanka. Humanizace by přinesla obyvatelům Prahy 2 a 4 alespoň částečné zlepšení životního prostředí, rozhodně ale zvýšení kvality uličního prostoru na nyní takřka neobyvatelných ulicích 5. května, Legerově a Sokolské. V okolí severojižní magistrály dochází dlouhodobě k překračování zákonných hygienických limitů pro hluk a emise. Desítky tisíc lidí tak žijí v prostředí, které bezprostředně ohrožuje jejich zdraví.

4) Dopis Auto*Matu radnímu Březinovi: http://www.auto-mat.cz/wp-content/uploads-atm/2009/07/Dopis_Auto-Mat_Brezina_komise_magistrala_120711.pdf

Odpověď radního Březiny: http://www.auto-mat.cz/wp-content/uploads-atm/2009/07/Dopis_Brezina_AutoMat_magistrala_tempo30.pdf

Pozvánky

10629605_767606030000712_1528032393471716410_n
21. konference Národní sítě Zdravých měst ČR
25.11. - 26.11.
Ve dnech 25. a 26. listopadu 2014 se v Praze uskuteční celostátní 21. Konference Národní sítě Zdravých měst ČR, která se zaměří na aktuální témata a sdílení osvědčených postupů v obcích, městech a regionech. Více zde.
2046