Křižovatka nábřeží Kapitána Jaroše a třídy Dukelských Hrdinů

Křižovatka u zastávky Nábřeží Kapitána Jaroše byla dlouho jedním z dopravně nejnebezpečnějších míst v Praze. V lednu 2006 zde navíc neopatrný řidič smrtelně zranil tehdejší tvář iniciativy Auto*Mat Jana “Pupa” Bouchala. Po letech veřejného tlaku, plánování, předělávání plánů, bojů s úředníky a politiky magistrát v březnu 2012 křižovatku konečně přebudoval. Výrazně se zde zlepšila bezpečnost a komfort chodců, cestujících MHD i cyklistů. Počet cyklistů projíždějících místem skokově narostl. Sedm let po tragické smrti Jana Bouchala se také blíží k realizaci myšlenka jeho blízkých a přátel, vytvořit „Pupovi“ důstojný pomník v místě jeho nehody a uctít tak jeho boj za lepší podmínky pro kola ve městě a proměnu veřejného prostoru v Praze vůbec. Sdružení Auto*Mat založilo veřejnou sbírku, jejímž cílem je umožnit vznik pomníku. Více informací najdete na zvláštní stránce.

Obsah stránky

Cesta za rekonstrukcí

Před rekonstrukcí byla křižovatka problémová z řady důvodů: chodci museli absolvovat zdlouhavé přecházení na čtyřikrát s řadou překážek, pro cyklisty byla nejhorší cesta z Dukelských hrdinů na pobřežní cyklostezku a levé odbočení z nábřeží zpět na Letnou. Na nebezpečnost křižovatky už od roku 2004 právě Jan Bouchal jménem občanského sdružení Oživení upozorňoval. Právě jemu se však v roce 2006 stala cestou z práce na kole osudnou. Tragická událost aktivizovala občanská sdružení ve snaze urychlit rekonstrukci křižovatky. Díky tlaku iniciativ i snaze magistrátní komise pro cyklistickou dopravu došlo na místě k dílčím změnám. Magistrát souhlasil s návrhem na celkovou přestavbu a začal ji připravovat jako součást plánované (a mnohonásobně nákladnější) rekonstrukce tramvajové trati. Tento projekt však v roce 2009 usnul a začalo se o něm hovořit opět až s novou Radou HMP v roce 2011. Po příslibu náměstka pro dopravu Březiny, že na rekonstrukci dojde, nový náměstek Nosek překvapivě o celou věc nejevil zájem a zajištění bezpečnosti pro chodce a cyklisty vypadlo z velkého projektu výměny kolejí úplně. Až po další vlně veřejného tlaku, a za klíčového přispění primátora Bohuslava Svobody, byla křižovatka na jaře 2012 zrekonstruována v plném rozsahu. Bylo to opravdu zapotřebí. V analýze cyklistických bariér sdružení Oživení z roku 2010 byla křižovatka vyhodnocena jako překážka, jejíž odstranění by nejvíce přispělo k bezpečnosti cyklistické dopravy v Praze a jako druhá překážka mezi těmi, jejichž odstranění by mělo největší přínos pro počet cest vykonaných na kole. V analýze cyklistických bariér sdružení Oživení z roku 2010 byla křižovatka vyhodnocena jako překážka, jejíž odstranění by nejvíce přispělo k bezpečnosti cyklistické dopravy v Praze a jako druhá překážka mezi těmi, jejichž odstranění by mělo největší přínos pro počet cest vykonaných na kole v místě překážky. Na křižovatku vznikla zadávací karta pro TSK, která by umožnila znovu otevřít přípravu rekonstrukce křižovatky.

Pomník pro Jana Bouchala

V roce 2006 proběhla soutěž na Pupův pomník. Vyhrál ji návrh Davida Černého (profil ležícího cyklisty ve vozovce), návrh Krištofa Kintery (kolo stoupající po sloupu do nebe) skončil těsně na druhém místě. Černého návrh však narážel na nesouhlas policie z bezpečnostních důvodů a celková rekonstrukce místa byla v nedohlednu. Změnu přinesl až rok 2012, kdy na rekonstrukci konečně došlo. Kvůli neprůchodnosti návrhu Davida Černého se zúčastnění v mezidobí přiklonili k návrhu Krištofa Kintery. Pomník Jana “Pupa” Bouchala a všech obětí nehod z řad pražských cyklistů zvaný Bike to heaven financovaný z veřejné sbírky a s přispěním řady subjektů ozdobí přestavěnou křižovatku na jaře 2013

Změňme tuto praxi

Úspěšná rekonstrukce jediné křižovatky si vyžádala soustavné úsilí řady občanských sdružení, odborníků či institucí. V Praze jsou přitom desítky míst, při jejichž rekonstrukcích si projektanti většinou nelámou hlavu ani s chodci, ani s cyklisty. S každým takovým místem však nemůžou občanská sdružení chodit až za primátorem. Jak je to možné? Magistrát je vázán několika usneseními předchozích Rad, která přikazují zahrnovat do městských rekonstrukcí odpovídající řešení. Zvlášť důležitý je v tomto směru Integrovaný krajský program snižování emisí, který stanovuje konkrétní opatření pro podporu pěší a cyklistické dopravy. Bezmotorová doprava však nyní nemá ve vedení města jasnou politickou podporu. Není tak problém zmíněná nařízení bez následků ignorovat. Pěší doprava je na tom ještě hůře než cyklistická. Její podpora v rámci magistrátu nemá ani tradici několik let existujícího týmu cyklokomise (od roku 2010 avšak značně paralyzované). Praze naprosto chybí soustavná podpora bezmotorové dopravy. Žádejte ji proto po svých politicích. Ptejte se, jak naplňují vlastní Krajský program snižování emisí, jak se plní Koncepce rozvoje cyklistické dopravy do roku 2020. Osobní feedback politici dostávají velmi zřídka. Napsat jim se vyplatí!

Novinky k tématu

Fotoalbum zrekonsturovaného nábřeží

Fotografie

100_3342100_3346100_3347100_4544
100_3359100_3356100_3360100_4487
100_4504100_4500100_4506100_4530
100_4533100_4534100_4542100_4539