Magistrála

Severojižní magistrála necitlivě protíná centrum Prahy, kam denně přivede okolo 90 000 aut. O tom, že její výstavba v 70. letech byla vážnou urbanistickou chybou, už léta pochybuje málokdo. Dopravní zklidnění a oživení severojižní magistrály a na ni navazujících ulic by přineslo zcela zásadní zlepšení života obyvatel Prahy. Do ulic by byl umožněn návrat podnikání a ekonomické prosperity, obyvatelé ulice 5. Května, Legerovy, Rumunské, Anglické a dalších by okamžitě pocítili zlepšení životního prostředí a reálný zájem města o kvalitu jejich života. Přilehlé čtvrti by se zatraktivnily nejen pro rezidenty, ale i pro turisty.

Naštěstí byla opuštěna idea podzemních tunelů, jejichž výsledkem by bylo pouze nalákání dalších aut do přilehlých čtvrtí a zalití dalších miliard do betonu. Vznikla shoda městských částí a odborníků na povrchovém zklidnění. Auto*Mat se zasadil o sjednocení zainteresovaných městských částí. Jako člen pracovní skupiny k humanizaci magistrály podniká kroky k zahájení postupné přeměny magistrály v městský bulvár v souvislosti se zprovozněním tunelu Blanka. Nedojde-li k větším úpravám v tento moment, tedy do několika let, ztratí Praha jedinečnou příležitost prostředí okolo magistrály vrátit lidem.

Tunely pod Muzeem? Ne, díky

„Pro vyřešení dopravní situace v Praze by bylo potřeba vybudovat nejméně 40 km tunelů,“ znělo v roce 2008 oficiální prohlášení představitelů Prahy za primátora Pavla Béma (ODS). Pražský magistrát napadlo zahloubit pod zem i magistrálu v oblasti Národního muzea. “Máš problém s auty? Vykopej tunel,” znělo tehdy Prahou.

Auto*Mat k nákladnému řešení, které by navíc zvýšilo dopravní zátěž v centru, vypracoval oponentní studie, které pojmenovaly jeho značné nedostatky a srovnaly je s možnostmi povrchového řešení. Podle studií řešení spočívá v promyšlené dopravní koncepci, která umožní rovnoměrný rozvoj všech druhů dopravy. Budování dalších tunelů pro auta není řešením dopravní situace, ale cestou, jak zruinovat veřejné rozpočty a odsoudit řadu městských ulic do role dálničních přivaděčů.

Vlastní studie jsme prezentovali magistrátním politikům, podali jsme připomínky k územnímu plánu a dále situaci ohledně plánovaného zklidnění sledovali na odborné i politické úrovni.

• Zklidnění severojižní magistrály u Národního muzea
• Zklidnění severojižní magistrály — Praha nepotřebuje více tunelů, ale méně aut

Náměstkem Březinou schovaná městská studie z roku 2010

Na zadání primátora Pavla Béma vznikla v letech 2010-2011 kvalitní úvodní studie Útvaru rozvoje města a Technické správy komunikací – Ústavu dopravního inženýrství s názvem “Humanizace severojižní magistrály”. Ta prokázala, že magistrála není tranzitní komunikací (přes ¾ aut končí v centru) a tunely u Muzea by neřešily dopravní problém města, byly by špatným řešením.

Nový náměstek primátora pro dopravu Karel Březina (ČSSD) studii tajil, ale Auto*Matu se k ní presto podařilo dostat. Provedli jsme její analýzu a jako první ji půl roku po jejím uklizení do magistrátního šuplíku prezentovali dotčeným městským částem, médiím a veřejnosti.

Studie hodnotí stávající situaci a navrhuje zklidnění magistrály v úseku most Barikádníků – křižovatka s Jižní spojkou v době po otevření tunelu Blanka. Navrhuje snížení kapacity magistrály na cca 70 000 automobilů denně (asi ¾ stávajícího stavu) a zmiňuje také variantu většího zklidnění (na 50 000 automobilů denně).

• Studie na webu ÚRM
• Studie HUMANIZACE SEVEROJIŽNÍ MAGISTRÁLY – Souhrnná informace o studii (1,4MB)
• Vybrané fotografie ze studie pro média (.zip, 3,5MB)
• Handout s vybranými grafy a závěry ze studie (4MB)

Auto*Mat vyzval tehdejšího náměstka pro dopravu Březinu k ustavení komise ke zklidnění magistrály. Březina odpověděl, že přípravy zklidňování probíhají v rámci pracovní skupiny BESIP a pěší komise. Bohužel opomněl dodat, že pěší skupina je pouze virtuální pojem bez obsahu či pravomocí a pracovní skupina BEzpečnosti SIlničního Provozu (BESIP), jejíchž jednání se nyní účastní i Auto*Mat, se schází pouze čtvrtletně a má minimální pravomoce a zaměření.

Iniciativa za humanizaci magistrály

V důsledku velmi špatné komunikace s náměstkem pro dopravu Březinou se Auto*Mat obrátil přímo k dotčeným městským částem. Intenzivní komunikací Auto*Matu a Centra pro středoevropskou architekturu (CCEA) směrem k městským částem Praha 1, 2 a 4 vznikla během podzimu 2011 Iniciativa za humanizaci severojižní magistrály. Podařilo se nám přivést městské části k jednacímu stolu a sjednotit jejich do té doby komplikovanou komunikaci, aby byl formulován společný zájem a tento zájem mohl být postupně realizován. Starostové městských částí Praha 2, 4 a 7 podepsali v lednu 2012 Iniciativu za humanizaci severojižní magistrály. V dokumentu projevili společnou vůli ke zklidnění magistrály povrchovým způsobem a požádali magistrát – tehdy nového náměstka pro dopravu Josefa Noska (ODS) – o aktivní přístup, tedy vytvoření a koordinaci společné pracovní skupiny a rozpočtové krytí této věci.

Aktuálně

Přestože městské části projevily zájem o zklidnění magistrály, náměstek pro dopravu Nosek je v této věci bohužel prakticky stejně netečný jako jeho předchůdci. Od ledna 2012 vše navzdory zájmu městských částí i odborné veřejnosti brzdí. Magistrát (Josef Nosek) celou aktivitu a tlak z městských částí brzdí, až záměrně ignoruje. S nikým nekomunikuje, slíbené peníze nikdo nikde neviděl a v rozpočtu na rok 2013 se na humanizaci neobjevila ani koruna.

Už v roce 2012 měla a mohla proběhnout přestavba křižovatky nad Národním muzeem s vytvořením přechodu mezi Muzeem a Vinohradskou ulicí. Kvůli neochotě Noska doplnit rozpočet akce o marginální částku na pár metrů chodníku však na rekonstrukci nedošlo. Jedinou aktivitou, kterou – navíc bez konzultace s pracovní skupinou, či městskými částmi – Nosek provedl byla dočasná prázdninová instalace semaforů za Nuselským mostem, která pouze dokázala, že víc světelných signalizací by magistrále prospělo.

V roce 2013 hodlá Auto*Mat spojit všechny podporovatele humanizace magistrály a s městskými částmi vyvinout na magistrát tlak s cílem příprav první fáze humanizace.