Humanizační snahy 2010-2017

2010 – 2012 Memorandum městských částí

Společně s dalšími iniciativami (zejména Centrem pro středoevropskou architekturu – CCEA) a ve spolupráci s městskými částmi Praha 4 a Praha 2 se od roku 2011 snažíme zahájit a urychlit přípravu povrchové humanizace tak, aby se první změny projevily současně se zprovozněním tunelu Blanka.

V lednu 2012 vznikla Iniciativa za humanizaci magistrály, která artikulovala společný zájem městských částí, občanských sdružení a odborníků a žádala tehdejšího náměstka primátora pro dopravu Noska o převzetí iniciativy vlastníkem komunikace, magistrátem. Vzniklá pracovní skupina městských částí zpracovala Auto*Matu a CCEA  společný návrh postupu humanizace do zprovoznění Blanky a zároveň vytvořila návrh celkové humanizace, jenž nechala prověřit dopravním modelováním na TSK-ÚDI.

U Noska však veškerá snaha na celý rok zamrzla a až politické změny na magistrátu z června 2013 otevřely možnost k obnovení a zrychlení procesu.

2013 – 2014 Zamítnutí tunelové varianty a „Den B“

Auto*Mat v mezidobí kriticky připomínkoval dříve navrhované, drahé a městskými částmi odmítané tunelové projekty v oblasti Muzea v rámci posuzování jejich vlivu na životní prostředí (proces EIA). Výsledkem bylo jejich negativní hodnocení zpracovateli posudku a následné definitivní zrušení projektu tunelů jejich vyškrtnuntím z konceptu územního plánu magistrátním zastupitelstvem v červnu 2013.

Na rozdíl od předchozích představitelů města (radních pro dopravu Šteinera, Březiny a Noska a primátorů Béma a Svobody) měl záměr humanizace u nového primátora Hudečka poměrně silnou podporu. Zklidnění dle tehdejšího primátora mělo kompenzovat dopravní zátěž, která vznikne s otevřením tunelu Blanka. K tomu probíhala v odborné skupině tehdejšího Útvaru rozvoje města (nyní IPR) a Technické správy komunikací příprava opatření k datu otevření Blanky. Příprava opatření (tzv. „Den B“) byla ale zastavena z iniciativy TSK, která většinu navržených opatření s chabými argumanty zamítla. V roce 2013 byla také promarněna příležitost zřídit přechod přes Legerovu za Muzeem.

2014 – 2016 Nezahájení humanizace po zprovoznění Blanky

Koalice vzešlá z voleb 2014 měla humanizaci magistrály po zprovoznění Blanky ve koaliční smlouvě. K zahájení humanizace hned po zprovoznění Blanky, kdy jsme požadovali provést na magistrále řadu opatření,  ale nedošlo, také vlivem sabotování přípravy na TSK. Nebyla tak realizována žádná rozsáhlejší opatření, pouze několik dílčích úprav: Jako bezbariérový příchod k výtahu do stanice metra I.P. Pavlova byl doplněn přechod přes ulici Jugoslávskou, a byly doplněny dva přechody u Resslovy. Významné, leč v tomto rozsahu osamocené bylo doplnění dvou signalizovaných křižovatek na křížení magistrály a Wenzigovy na Praze 2. Na Praze 7 se po roční snaze podařilo v roce 2016 otevřít tramvajové zastávky na Hlávkově mostě. Naopak, v roce 2016 byla na úseku magistrály jižně od ulice Vyskočilovy zvýšena rychlost na 80 km/h a staví se zde nové protihlukové stěny, což je zcela v rozporu s kroky, které by měly magistrálu humanizovat.

2016 – 2017 Zadání pro IPR a studie Jana Gehla

V roce 2016 schválila Rada hlavního města zadání koncepční studie pro humanizaci magistrály, kterou měl vypracovat IPR. V témže roce přizvala Praha k řešení magistrály na Praze 1 a 2 světoznámého architekta Jana Gehla. Studie jeho ateliéru potvrdila dřívější humanizační snahy a vedla k tomu, že v létě 2017 Praha schválila zadání prvních kroků humanizace severojižní magistrály v podobě dílčích úprav v okolních ulicích a parcích a doplnění několika přechodů pro chodce.