Zklidňování dopravy

Každý obyvatel města žije v nějaké oblasti, kterou do jisté míry vnímá jako součást svého domova. Jsou to nejbližší ulice, kterými chodíme do obchodu, na zastávku veřejné dopravy, koneckonců i k zaparkovanému autu. Jsou to nejbližší ulice, kterými chodí naše děti do školy. Drtivá většina obyvatel kteréhokoli města proto uvítá, stane-li se jejich okolí klidnějším, příjemnějším a bezpečnějším.

Jedním z úspěšných postupů, které k tomuto cíli vedou, je plošné dopravní zklidňování. Zkušenosti ze zahraničí jsou dlouhodobé a pozitivní. Nejedná se přitom jen o omezení rychlosti na 30 km/h, ale spíše o jeden z klíčových postupů prospívajících všem obyvatelům měst.

V naší uspěchané zemi jako by se zklidňování dopravy zdálo něčím omezujícím, nepatřičným. Bezpečnostní, společenský a lokální přínos dopravního zklidnění je nicméně tak významný, že odtažitost není na místě. Dosud jsme v ČR slušné bezpečnosti provozu ve městech docilovali za cenu totálního přizpůsobení uličního prostoru automobilové dopravě. Plošné dopravní zklidňování je jedním z nástrojů, jak tento uměle vytvořený extrém vrátit blíže rovnovážnému stavu.

Co možná nevíte

• Plošné dopravní zklidňování v místních ulicích podporuje německý autoklub ADAC (více zde)
• Nizozemský princip udržitelné bezpečnosti definuje jako bezpečnou rychlost do místních ulic 20 km/h a jako „společensky přijatelnou“ rychlost 30 km/h.
• Zóna 30 je vhodný způsob, jak zachovat počet parkovacích míst při větší rekonstrukci ulice. Pokud by se měl ponechat rychlostní limit 50 km/h, bylo by nutné parkování znatelně omezit kvůli rozhledovým poměrům.
• Začíná-li se s dopravním zklidňováním, je žádoucí dělat výraznější fyzické úpravy. Čím větší část města zklidněné zóny zabírají, tím spíš se dodržují i bez náročnějších stavebních řešení.
• Již existuje iniciativa na snížení obecné rychlosti ve městech na 30 km/h s tím, že ulice, kde by bylo žádoucí ponechat rychlost vyšší, by byly řešeny dopravním značením (jako dnes v Praze někde 70 km/h).