Nahoru

Stručně o Blance 2

Obsah:

• Lokalita a historie projektu
• Účel stavby? Sporný
• Posuzování vlivu na životní prostředí (EIA)
• Současná situace

Kam dále?

• Problémová místa, vizualizace
• Co se dá dělat?

Lokalita a historie projektu

Jako Blanka 2 se označují tři stavby Městského okruhu, konkrétně stavba č. 0081 Pelc Tyrolka – Balabenka, stavba č. 0094 Balabenka – Štěrboholská radiála a stavba č. 8313, Libeňská spojka:

Trasa staveb Městského okruhu a tunelu Blanka (podrobnější mapa zde).
 

Jedná se o poslední nezahájené stavby Městského okruhu, vedené v koridoru plánovaném již od komunistického plánu ZÁKOS. Současné plány nadřazeného komunikačního systému jsou v zásadě jen mírně pozměněnou formou čtyřicet let starého ZÁKOSu, převedeného jen z velké části do podoby podzemních staveb.

Stavba se připravuje dlouhodobě, v projektech ZÁKOSu se počítalo s rozsáhlými demolicemi v oblasti Libně, kde také po dlouhá léta platí stavební uzávěra, vedoucí k postupné degradaci prostoru. Přemostění Balabenky, propojení ulic Čuprovy a Povltavské a mimoúrovňový rozplet poblíž křižovatky U Kříže byly prvními stavbami připravovaného okruhu, dokončenými v předstihu v menší kapacitě, ale již s mimoúrovňovými propojeními umožňujícími vysokou rychlost jízdy.

Po kosmetické redukci ZÁKOSu do podoby současného nadřazeného komunikačního skeletu byly projektované stavby přesunuty více pod zem. Navrhovaná podoba dvou- až třípruhové komunikace s mimoúrovňovými kříženími dálničního charakteru nicméně zůstala zachována, i když s návrhovou rychlostí 60–70 km/h.

Účel stavby? Sporný

Výstavba okruhu je prezentována jako jeho dokončení, nezbytné pro zklidnění dopravy v centru Prahy. Ve skutečnosti bude ale přínos jak pro dopravu, tak pro životní prostředí města velmi sporný. Především při známých průtazích při stavbě Pražského okruhu hrozí obdoba kritického stavu, který nastane po dokončení Blanky: tedy že Městský okruh bude dlouhodobě suplovat funkci okruhu vnějšího, což zatíží nežádoucím tranzitem celý sever Prahy.

Dopravně vznikne v širším centru Prahy nová, obrovská dopravní kapacita, čímž dojde k dalšímu zvýšení atraktivity automobilové dopravy pro cesty po Praze, bez odpovídajícího zlepšení podmínek u dopravy veřejné, které by toto narušení rovnováhy vyrovnalo. Jakkoli sledovaná dopravní stopa není takovým omylem, jako je tomu u nevhodně vedené Blanky, záměr v podobě komunikace s takto přemrštěnou kapacitou může dopravní problémy města v dlouhodobém měřítku spíše zhoršit než zlepšit.

I kdyby se podařilo postavit dříve vnější okruh, záměr sám neřeší problémy zhoršeného životního prostředí v oblasti a centru Prahy. Z analýz předložených Magistrátem pro hodnocení vlivu životního prostředí (EIA) vyplývá, že mírného zlepšení dopadu na životní prostředí je v případě realizace stavby dosaženo až současným zavedením mýtného systému a nízkoemisní zóny EURO4 v celé ploše městského okruhu a dále zřízení nízkoemisní zóny EURO3 v celé ploše okruhu Pražského. Praha se ale současně vyjadřuje v tom smyslu, že zavedení mýta musí být výhradně politické rozhodnutí.

Dokončení záměru Blanky 2 má dále přímé důsledky v tom, že si vyžádá výstavbu dalších kontroverzních rychlostních komunikací. Konkrétně vyvstane silný tlak na výstavbu vnitřního úseku Vysočanské radiály (od Kbelské ulice po Čuprovu), proti které se tvrdě staví občanská sdružení na Praze 9. Ani navrhovaná zklidňovací opatření pak nevyřeší kritickou situaci ulice V Holešovičkách; dokumentace pro hodnocení vlivu na životní prostředí proto navrhuje doplnit nadřazený komunikační skelet o novou, tzv. Čimickou radiálu, se kterou v současnosti nepočítá ani územní plán.

Posuzování vlivu na životní prostředí (EIA)

U staveb Blanky 2 bylo již (na rozdíl od Blanky, kterou HMP staví jako „místní komunikaci“ zcela bez posouzení EIA) povinné posouzení vlivu stavby na životní prostředí (tzv. EIA, přehled pro jednotlivé stavby zde, zde a zde). První návrh v roce 2005 nechával posuzovat všechny tři dílčí stavby zvlášť a bez širších dopravních souvislostí, díky čemuž byl oprávněně zamítnut a dokumentace poslána k přepracování.

Nová dokumentace byla zveřejněna v lednu 2011. Stavby již byly dopravně hodnoceny společně a v nových variantách, formálně naplňujících požadavky řízení EIA. Záměr dále obsahuje již zmíněný návrh snížení negativních dopadů na životní prostředí v okolí stavby zavedením mýta a nízkoemisních zón. Samotný návrh staveb ale zůstal těžkým urbanistickým zásahem do městské krajiny, s extravilánovým (pro městské prostředí nevhodným) pojetím křižovatek a se zhoršením komfortu pro pěší a cyklisty, včetně úplného zániku řady stávajících pěších a cyklodopravních spojení.

K tomuto návrhu jsme vypracovali připomínku, v níž požadujeme podmínit realizaci záměru předchozím dokončením Pražského okruhu, realistické porovnání variant a vyhodnocení vlivu posílení veřejné dopravy v severovýchodním sektoru Prahy.

Připomínky podala řada dalších organizací, včetně orgánů magistrátu, většinou s cílem upřesnit podmínky pro další přípravu staveb, zlepšit řešení pro pěší a cyklisty a vyloučit vznik situace, která pravděpodobně nastane po zprovoznění tunelu Blanka, tedy dokončení výstavby Městského okruhu v předstihu před okruhem Pražským.

Tyto připomínky byly v září 2011 vypořádány posudkem, který řadu z nich zapracoval, doporučil nicméně vydat v rámci posuzování vlivu stavby na životní prostředí kladné stanovisko. Současně začala běžet lhůta k veřejnému připomínkování posouzení.

K posudku připravujeme námitku ve spolupráci se sdruženími Krocan a 8jinak. Chceme upozornit na nedostatečné vypořádání předchozích připomínek, požadovat další zpřesnění podmínek pro pokračování přípravy stavby a zvolení urbanisticky a s ohledem na bezmotorovou dopravu citlivého řešení vybraných konkrétních míst, která záměr v současné podobě nejvíce poškozuje.

Současná situace

Do 14. 10. 2011 běží lhůta, během níž se každý občan může vyjádřit k předloženému posouzení vlivu staveb na životní prostředí; další možnost vyjádření je pak v pondělí 17. 10. na veřejném projednání. Jedná se o poslední příležitost, kdy je vyjádření otevřené opravdu všem, v dalším řízení jsou již jeho členy z řad veřejnosti pouze majitelé dotčených pozemků a přihlášené neziskové organizace.

Protože záměr na řadě míst zhoršuje stávající (již tak často ubohé) pěší cesty, vytváří neadekvátní bariéry nebo požaduje zbytečné demolice, jsou námitky k posuzování EIA nejvhodnějším způsobem, jak zajistit, aby v případě realizace vznikla stavba, která bude nejen dopravně fungovat, ale současně i pokud možno dále nezhorší podmínky pro pěší dopravu či charakter veřejného prostoru ve své blízkosti. Zapojte se i Vy!

Kam dál:

• Problémová místa, vizualizace
• Co se dá dělat?