Nahoru

Stručně o tunelu Blanka

Projekt Blanky vznikl v 70. letech 20. století jako součást tehdejší koncepce Základního komunikačního systému (ZÁKOS). Ten předpokládal výstavbu dvou dálničních okruhů a sedmi radiál vedoucích k centru. Kvůli stavbě ZÁKOSu měla být zbourána část Žižkova i dalších čtvrtí, ale kvůli nedostatku peněz byla postavena pouze severojižní magistrála. Po roce 1989 byla koncepce ZÁKOS zanesena v prakticky nezměněné podobě do novodobých plánů na řešení dopravní obslužnosti města.

Dnes magistrát tvrdí, ostatně stejně jako před třiceti lety, že po výstavbě celého systému se Praha zbaví problémů s automobilovou dopravou. Hlavní heslo zní „auta pod zem“ a naznačuje, že auta jezdící v tunelech by neměla obtěžovat život v ulicích města.

Auta pod zemí?

Skutečnost ale není tak růžová. Dálnice, byť schovaná pod zemí, zásadním způsobem ovlivní také části města nacházející se nad ní. Auta totiž dříve či později musí z tunelů vyjet na povrch. V Břevnově, na Prašném mostě a v Tróji vznikají obří dálniční křižovatky a okolní ulice, například třída Jugoslávských partyzánů, se promění v dálniční přivaděče. Intenzita provozu na nich se mnohonásobně zvýší oproti dnešnímu stavu.

Stavba přinese i další negativní dopady. Například část Letenské pláně zaberou garáže, stejně tak prostor u Prašného mostu. Kvůli stavbě byly vykáceny stovky stromů a bude se bourat i několik domů.

Vytunelované město

Stavba tunelového komplexu Blanka se může podle některých odhadů vyšplhat až na 40 miliard korun. Vynakládání tak obrovské částky na betonování tunelů je možné pouze za cenu razantního snížení výdajů na veřejnou dopravu i na další potřebné činnosti, například opravy chodníků a silnic nebo úklid města. Tunel vyčerpává městský rozpočet; díky němu zřejmě v řadě parametrů klesne životní úroveň a kvalita veřejných prostranství a služeb.

Bariéry v ulicích

Při bližším pohledu není nejmenších pochybností o tom, že navržená stavba není stavbou šetrnou ani moderní, a ve svém důsledku způsobí Praze s největší pravděpodobností mnohem více problémů, než kolik jich možná vyřeší. Tunely vytvářejí značné bariéry pro chodce i cyklisty v oblasti Prahy 6 i Prahy 7. Ulice se pro lidi v místech, kde tunely vycházejí na povrch, stanou nesnesitelnými.

Žádnou diskusi

Stavba Blanky neprošla hodnocením vlivů na životní prostředí a nikdy od 70. let až dodnes se k ní nemohli vyjádřit obyvatelé města. Také proto není možné na stavbu tunelu čerpat peníze z evropských dotací. Blanka je ukázkovým příkladem netransparentního a nedemokratického rozhodování. Jedná se přitom o projekt za desítky miliard, kde hrozí mimo jiné velká pravděpodobnost korupce a zneužívání veřejných rozpočtů.