Doprovodná opatření k Blance budou

Příběh tunelu Blanka pokračuje. V dalším díle nekonečného seriálu je v sázce dalších sedm miliard navíc. Do hry totiž vstoupila dotace na metro A. Jak s Blankou souvisí? A co na to Praha?

Na prodloužení metra A do Motola (jehož smysluplnost v tomto článku pomineme) získala Praha sedmimiliardovou dotaci od Evropské unie. EU ale má jednu podmínku: V hlavním městě díky novému metru dojde ke zlepšení životního prostředí. Pokud ne, Praha pošle sedm miliard zpátky do Bruselu a metro – které, jak víme, už stojí – Praha zaplatí komplet ze svého.

V roce 2015 se má shodou okolností také otevřít léta opožděný tunelový komplex Blanka. A právě to může kvalitu pražského ovzduší silně ohrozit (víc cest autem = nárůst emisí CO2). Náměstek primátorky pro oblast dopravy Petr Dolínek (ČSSD) proto ve čtvrtek 12. 2. na zasedání Výboru pro dopravu a evropské fondy ZHMP veřejně slíbil přezkoumat možnosti doprovodných opatření ke zprovoznění tunelu včetně zklidnění historického centra. Dolínek rovněž zadal Dopravnímu podniku, aby připravil výtah podmínek evropské dotace. K této informaci se po té dostane každý zastupitel Prahy.

Na neblahé dopady otevření Blanky pro Prahu přitom v Auto*Matu dlouhodobě upozorňujeme. Navíc navrhujeme celou řadu opatření, které by stav životního prostředí i očekávané zvýšení intenzity provozu v Praze řešily (více na webu: www.tunel-blanka.cz).

„Právě v roce, kdy se otevírá Blanka, se začíná sledovat, zda jsou plněny podmínky evropské dotace na metro do Motola. Tedy zda došlo ke  zlepšení životního prostředí v Praze. Na místě je tedy otázka, zda námi navrhovaná opatření – hlavně přesměrování automobilové dopravy z povrchových komunikací do tunelů (navrhovaná opatření zde) – budou vůbec stačit. Možná bude potřeba i výraznější omezení intenzity automobilové dopravy v pražských ulicích,“ komentuje nastalou situaci Vratislav Filler z Auto*Matu.

Možné problémy, které otevření Blanky bez větších opatření pravděpodobně způsobí, bagatelizuje Ladislav Pivec, pověřený vedením Technické správy komunikací. TSK dostala už více než před rokem za úkol vyhodnotit proveditelnost řady doprovodných opatření ke zprovoznění tunelu (usnesení Rady hlavního města Prahy č. 2165 ze dne 19. 11., kterým se zadává prověření těchto opatření zde). Zpráva, kterou TSK k této věci na výbor předložila (podklad pro jednání dopravního výboru ohledně doprovodných opatření k tunelu Blanka zde a stručné vysvětlení nedostatečného posouzení navrhovaných opatření ze strany TSK zde), byla ovšem podrobena silné kritice jak od přítomných členů výboru z ODS a TOP09, kteří postrádali návrhy řešení zejména pro severovýchod Prahy, tak od radní Prahy 6 Petry Kolínské (SZ). Ta ji označila za velmi nedostatečnou a varovala, že bojkotem opatření, která by snížila CO2 na povrchu, TSK přímo ohrožuje dotaci na metro. Kolínská na výboru také zmínila svou zkušenost, kdy jménem Prahy 6 požádala TSK o data týkající se vlivu Blanky na provoz v ulicích. Materiál, který dostala, byl taktéž rozhodně nedostačující (dostala jedinou mapu s nulovou vypovídající hodnotou). Kolínská si podle svých slov nedokáže představit, aby v tomto duchu práce TSK pokračovala.

Ladislav Pivec je ale v klidu: Blanka prý i bez dalších opatření zajistí výrazné snížení automobilového provozu v severozápadní části města. Pivec ovšem zamlčuje něco, co z vlastní zkušenosti určitě dobře ví: že podobné stavby přitahují další a další auta ze svého okolí a jen zvyšují intenzitu automobilové dopravy i v povrchové uliční síti.

Diskusi na výboru prořízl i Karel Březina (ČSSD), kterého se silně dotkl termín “Blanka 2” (vžité lidové označení pro zvažovanou část Městského okruhu v úseku Pelc-Tyrolka – Balabenka – Spojovací – Štěrboholská radiála). Březina si totiž myslí, že Praha Blanku 2 i kompletní Pražský okruh potřebuje. V Auto*Matu naopak panuje obava, že Pražský okruh z Černého Mostu do Ruzyně, jenž vzhledem k intenzitám nákladního tranzitu není pro vedení tranzitu kolem města vůbec potřebný, by podpořil další rozvoj sídelní kaše a tím Praze více uškodil než prospěl.

Petr Dolínek posléze na výboru přislíbil, že některá návazná opatření k tunelu Blanka budou realizována hned v den jeho otevření a další pak v průběhu jednoho roku. Prodiskutuje je s ředitelem TSK a městskými částmi. Půjde např. o prioritní pruhy pro MHD (jisté už je, že vznikne vyhrazený pruh pro autobusy na Evropské ve směru do centra v úseku Drnovská – Vlastina, kde se tvoří největší zácpy. Pruh bude možná pokračovat až k metru Veleslavín), preferenci MHD na křižovatkách nebo zklidnění severojižní magistrály. Brzy se prý stihne zklidnění ulice Veletržní (na 1+1 pruh), které důrazně požaduje Praha 7. Ve spolupráci s IPRem a Prahou 7 by dále došlo ke zpracování studie, jak Veletržní přeměnit na městský bulvár.

Dolínek zpracuje i možnosti zklidnění Malé Strany a Smetanovo nábřeží. Obě opatření osobně podporuje, nicméně zdůraznil, že rozhodnutí o případném zneprůjezdnění bude záležitostí čistě politickou, o které nebude rozhodovat ani tolik (leckdy zavádějící) argumentace TSK jako spíš dohoda magistrátu a dotčených městských částí. Záleží tedy na zájmu veřejnosti a městských částí, o které se Rada Prahy bude moci opřít.

Dále chce Dolínek s Prahou 7, 8 a IPRem projednat, jak v zájmu Pražanů, co nejlépe využít rozšíření Libeňského mostu. Zdá se, že Libeňský most už rozšíření vzhledem k již rozjetému výběrovému řízení na zhotovitele nemine. To je bohužel velmi smutné plýtvání, neboť existují podstatně lepší způsoby, jak investovat půl miliardy, kterou by ušetřilo ponechání mostu ve stávající šířce.

Z výboru dále vyplynulo, že do konce února bude známý nový ředitel Ropidu. Ten do velké míry určí vývoj kvality veřejné dopravy. Nový ředitel možná připraví změny v MHD – tentokrát se zapojením veřejnosti od samého počátku – a prosadí řadu dalších celkem jednoduchých zlepšení. Snahy nového ředitele Ropidu budou posíleny iniciativou městských částí, které náměstek Dolínek požádá o kontrolu své infrastruktury MHD. Praha po té připraví investiční plán na její opravy a rekonstrukce.

V procesu je také výběrové řízení na parkovací zóny. První z nich by měly být spuštěny už letos. I to by mělo být zohledněno v návrhu změn MHD, protože všude tam, kde v minulosti vznikly modré zóny, se zvýšil počet cestujících, potvrdil Dolínek. Půjde ovšem o zóny lépe přístupné pro návštěvníky než dosavadní modré zóny. Postupně se objeví v Dejvicích, Karlíně, na Pankráci a na Smíchově.

Dolínek na výboru také poděkoval Auto*Matu za zasílání návrhů. Řekl, že některé jsou v souladu s koaliční vizí, jiné inovátorské. Petr Dolínek je tak zřejmě zatím nejprogresivnějším radním pro dopravu minimálně za posledních patnáct let. Bude-li ale chtít prosadit změnu v chápání pražské dopravy i na institucionální úrovni, bude nejspíš muset udělat něco zásadního také s Technickou správou komunikací.