Problémové aspekty stavby

Realizaci tunelu Blanka doprovází široké spektrum problémů, část z nich souvisí je navázána na charakter záměru, část z nich s „pražským“ způsobem jeho realizace. Dopravní a urbanistické problémy, které tunel Blanka přináší, popisuje podrobně naše studie z roku 2008 „Městský okruh – zastaralá a nešetrná infrastruktura, která je přítěží naší metropole“. Zde uvádíme jen stručný výčet toho nejpodstatnějšího.

Specifické problémy zadávání a kontroly stavby ze strany města se pochopitelně neomezují jen na Blanku, obdobně jsou zatíženy téměř všechny městské záměry, jako je výstava metra, investice dopravního podniku a další. Větší zakázka znamená nicméně větší příležitosti včetně těch korupčních.

Promarněné příležitosti ke zklidnění

Záměr je naprosto předimenzovaný. Vedle podzemního Městského okruhu vzniká při jeho stavbě ještě povrchová autostráda. Ke zklidnění dopravy na povrchu nedochází. Prakticky se staví dva okruhy nad sebou.

Bariéry pro pěší a cyklisty

Uvádíme jen několik příkladů, podrobnější informace najdete v naší studii:

• Rozsáhlá mimoúrovňová křižovatka Malovanka představuje významnou bariéru pro pohyb pěších i cyklistů a vylučuje důstojné cestování MHD. Řešení pro chodce znamená stovky metrů zacházek a ztracené spády (zbytečné chození nahoru a dolů).
• Úzkým podchodem na křižovatce Prašný most, pod šesti jízdními pruhy a tramvajovými kolejemi, bude potřeba ujít přes 35 metrů ve vysoce neatraktivním a ne zcela bezpečném prostředí. Celková délka bezbariérového průchodu křižovatkou je dokonce 270 metrů.
• Pěší cesty na zastávky Sparta se prodlouží o mnoho desítek metrů, chodci budou muset překonávat dva až tři jízdní pruhy na každé straně ulice.
• Povrchové vedení Městského okruhu v Troji tvoří nepřekonatelnou bariéru mezi vysokoškolskými kolejemi a povltavským rekreačním pásem zeleně. K MatFyzu již nebude jezdit autobus 112.

Zahlcení přilehlých komunikací auty

Intenzity přesahující 30 tisíc vozidel denně ve Svatovítské a v navazujících ulicích budou pro území Dejvic těžko snesitelné. Vznikne výrazný tlak na výstavbu nové infrastruktury v navazujících úsecích. Extrémní zátěž vznikne v ulici V Holešovičkách.

Netransparentní příprava a realizace

Stavba Blanky neprošla hodnocením vlivů na životní prostředí. Bylo k tomu použito obezličky, podle které byl záměr schválen jako „místní komunikace,“ bez ohledu na míru zátěže, kterou Praze přinese. Část stavebních povolení byla vydána pod podmínkou, že bude dříve postaven vnější okruh v úseku R7-D8. Tato podmínka je ovšem ignorována. Tiše se předpokládá, že po dokončení bude stavba po řadu let provozována v režimu zkušebního provozu, který nevyžaduje splnění všech podmínek ve stavebních povoleních.

K záměru se nikdy od 70. let až dodnes nemohli vyjádřit obyvatelé města. Netransparentní příprava záměru způsobila, že na něj není možné čerpat peníze z evropských fondů a musí se plně zaplatit z městských peněz. Blanka je ukázkovým příkladem netransparentního a nedemokratického rozhodování o záležitostech s následky časově přesahujícími mandát těch, kdo záměr prosadili.

Vlastní realizaci provází navýšení ceny stavby o deset miliard Kč, neprůhledné fakturování a naprosté selhání inženýrského dohledu nad stavbou. Magistrát přestal v roce 2012 proplácet Metrostavu faktury, u kterých si není jistý s oprávněností, což zřejmě povede k dalšímu odkladu dokončení stavby. Vzhledem k tomu, že městské finance jsou v posledních dvou letech velmi napjaté a zprovoznění tunelu bude mít negativní důsledky, je každé zpoždění realizace spíše žádoucí.

Finanční náročnost a neefektivita

Cena tunelového komplexu Blanka téměř jistě překročí 35 miliard korun. Vynakládání tak obrovské částky na betonování tunelů je možné pouze za cenu razantního snížení výdajů na běžné fungování města. Tunel zřetelně vyčerpává městský rozpočet a zřejmě kvůli němu klesne životní úroveň či kvalita veřejných prostranství a služeb. Za 35 miliard Kč se dá pořídit:

• výjezd milionu studentů zabývajících se plánováním měst na 5 měsíců do země, kde problémy vyřešili jinak. Pokrylo by potřebu celého světa na desítky let.
• 100 000 nových přechodů pro chodce, což by několikrát pokrylo potřebu celé ČR.
• 90 000 moderních dětských hřišť
• 25 000 plně vybavených sanitek
• 4 500 kilometrů kvalitních cyklostezek (pokryje 30x potřeby Prahy)
• 70 zastávek městské železnice (to by 4x pokrylo potřeby Prahy)
• 40 kilometrů nových tramvajových tratí včetně přestaveb celé ulice (2x potřeba Prahy)
• Důkladně opravovat a průběžně rekonstruovat městské ulice po dobu patnácti let.