Zdroj fotografie: lidovky.cz

Vladimír Merta

Podporuji snahy udělat z kola fenomén normality, pohody a účelnosti i v tradičně agresivní Praze. Logicky až podnikatelsky znějících argumentů o vlivu cyklostezek na kvalitu života, turismus, lokální obchůdky a restaurace je už dost. Cítím mezeru v popisu vzájemných vztahů, vyjasnění pocitů, s nimiž vyrážíme do ulic, sdílených kolegy. Pamatuju časy, kdy se cyklisté zdravili nebo se na sebe alespoň podívali, jako staří přátelé. Dnes cyklisté klopí oči a dívají se na přehazovačky. Přesto nás přibývá. Doufám, že se za deset let při vší ne-snaze jakkoliv cyklistům pomoci naše řady znásobí. A přibude řidičů, kteří si uvědomí, že každý cyklista znamená jedno další auto, které mu nestojí v cestě, ale v garáži. Už dnes jsou šoféři, kteří raději cyklistu pustí, nežli by agresivní a vzápětí ubržděným přískokem dorazili do fronty o pár metrů za přechodem. Lidé za volantem mají v kolonách dost času občas nám i závidět. V ranní špičce předjedu cestou do centra asi 400 aut. Včetně prezidentské kolony, jsou-li fronty v obou směrech.

2046